Bazylev podotkl, že abychom zjistili nebezpečí dědičnosti rakoviny, musíme věnovat pozornost třem okolnostem. Za prvé, zda někdo z příbuzných trpěl onkologickou chorobu, když byl mladší 50 let. Za druhé, zda měli dva nebo tři příbuzní stejnou onkologickou chorobu. A za třetí, jestli jde o vývoj onkologické choroby, která není pro způsob života konkrétního člověka charakteristická. Například, vznik rakoviny plic u člověka, který nikdy nekouřil.Odborník přitom varoval, že důvodem ke znepokojení nemá být skutečnost, že někdo v rodině dříve trpěl něčím výše uvedeným. Bazylev doporučuje navštívit onkologa nebo genetika. Lékař zjistí, jaké mutace je třeba prozkoumat, aby bylo potvrzeno nebo vyvráceno riziko vzniku rakoviny.Onkolog uvedl příčinu příliš pozdního zjištění rakovinyJiž dříve onkolog Michail Mjasňankin uvedl, proč se na rakovinu často přijde až příliš pozdě, kdy už je v posledním „zanedbaném“ stádiu.Podotkl, že první symptomy choroby se objevují v době, kdy je pacienta ještě možné vyléčit. Nemoc se totiž nemůže vyvinout do kritického stádia za jeden den. Dodal, že sice existují agresivní druhy nádorů, ale i ty se dají brzy diagnostikovat a nemusí se „čekat“ až na poslední stádium.V neposlední řadě konstatoval, že onkologické choroby mají vždy určité faktory náchylnosti, zhoubné nádory se objevují v místech, která už o sobě dávala vědět. Například, u člověka s gastritidou nebo žaludečním vředem se může vyvinout rakovina žaludku. Odborník v závěru zdůraznil, že při pravidelném sledování je téměř nemožné nemoc nezjistit, a zdůraznil, že je třeba dávat pozor na znepokojivé symptomy.