Novelu podpořilo 54 ze 75 přítomných senátorů. Novela volebního zákona mimo jiné zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Ačkoli opět zvýhodňuje úspěšnější strany, nyní je to mírnější než tomu bylo doposud. Mandáty se mají přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran.Omezuje se i vstupní bariéra do Sněmovny pro koalice. Nyní dvoučlenné uskupení musí získat alespoň sedm procent hlasů a vícečlenné koalice musí mít jedenáct procent hlasů. Dosud byla pravidla mnohem přísnější. Dvoučlenné koalice musely získat deset procent a tříčlenná uskupení patnáct procent hlasů. V případě samostatně kandidujících stran novela ponechala pětiprocentní hranici.Senát dále nepřijal možnost korespondenční volby pro občany žijící v zahraničí. Důvodem bylo to, že by to Sněmovna v současném složení nepodpořila. Ke korespondenční volbě se Senát ještě vrátí po poslaneckých volbách, kdy bude nové složení Dolní komory.Novela, která je reakcí na únorové rozhodnutí Ústavního soudu, nyní musí podepsat prezident Miloš Zeman.Právě rozhodnutí Ústavního soudu vzbudilo velkou kritiku ze strany některých politických stran i prezidenta Zemana. Ten dokonce odvolal své původní rozhodnutí vyznamenat předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Zemana poškodil Rychetský Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně.Podle Ústavního soudu část volebního zákona porušuje rovnost volebního práva a šance kandidátů. Toto rozhodnutí kritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého otřásá důvěrou občanů v politický systém.Podle nového systému by například hnutí ANO získalo o devět poslanců méně. Jednoho poslance by ztratili i občanští demokraté. Naopak klub STAN by o tři poslance posílil, TOP 09 by posílilo o dva poslance, Piráti o dva poslance a KSČM a SPD by získaly o jednoho poslance navíc.Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat ve dnech 8. a 9. října. Piráti a STAN ovšem chtějí rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyvolat tak předčasné volby.