Pakt o migraci by podle Kollára absolutně změnil identitu a charakter celé EU. Pakt má mnoho bodů a, například, v závislosti na pohybu, se říká, že to podporuje přistěhovalectví, zavádí povinné přijímání migrantů získaných na moři nebo jejich povinné přesídlení v rámci členských států, na základě velikosti populace a HDP členského státu.Za nejdůležitější část paktu označil Kollár přerozdělování migrantů. Dokument podle něj podporuje imigraci, hovoří o povinném přerozdělování migrantů a počítá s tím, že se do Evropy dostane až 70 milionů migrantů ze třetích zemí. Dodal, že to nemají být vědci či odborníci, ale i pomocná síla.Politik odmítá přerozdělování migrantů do zemí Unie podle počtu obyvatel dané země či HDP. Tvrdí, že je to zasahování do vnitřních záležitostí členských států.Samotná migrační politika se podle Kollára tvoří za zády občanů EU, zakrytá děním kolem pandemie.Vyzval lidi, aby se k tématu vyjádřili na stránce www.saveurope.sk, kde je spuštěna i petice na zastavení paktu.Korčok: Dlouhodobý postoj Slovenska k migraci je známý, odmítáme povinné kvótyPodle ministra zahraničí Ivana Korčoka je dlouhodobý postoj SR k migraci známý a je také zapsán v Programovém prohlášení vlády.Zemi tím chtěl vyjádřil podporu v tom, „jak velký úděl snáší“. Právě do uprchlických táborů v Řecku investuje SR podle jeho slov milion eur.Pakt o migraciEvropská komise (EK) ještě koncem září v roce 2020 představila nová pravidla v oblasti migrace a azylu v Evropské unii (EU), které počítají se sdílenou odpovědností členských zemí v těchto otázkách.Pakt navrhuje systém, při němž by členské státy EU pomohly zmírnit zátěž zemí, kam přichází nejvíce migrantů po moři - Řecko, Itálie, Malta a Španělsko, tak, že některé přijmou i ony, nebo poskytnou další materiál a logistickou podporu. Ty státy, které nebudou ochotny přijmout migranty, by měly na starosti deportace osob se zamítnutými žádostmi o azyl. To by podle agentury AP mohlo vyhovovat Rakousku, Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku, které dosud odmítaly přijmout migranty a uprchlíky.Plány zahrnují „flexibilní formy podpory, které začínají na základě dobrovolnosti“. Přísnější požadavky „založené na bezpečnostní síti“ by byla zavedena, pokud by se některá členská země dostala do potenciální krize, jako například Řecko v roce 2015. Problémem je, že dobrovolná schémata dosud měla tendenci selhat.Nové plány pro EU také například navrhují pokračování v politice zadržování nelegálních migrantů na řeckých ostrovech, dokud je nebude možné poslat zpět.Návrhy paktu vyvolají v evropské sedmadvacítce, která měla v těchto otázkách dosud často spory, bouřlivou debatu.