Během deseti let došlo ve skladech a podnicích zneškodňujících výbušniny a vyrábějících zbraně a střelivo k několika výbuchům. Ve čtyřech z těchto případů zjistili vyšetřovatelé shodu, uvedla dnes tisková tajemnice hlavního státního zástupce Sijka Milevová. V některých skladech byly uchovávány zbraně pro Gruzii a Ukrajinu.Reakce MoskvyLavrov rovněž vyzval Evropskou unii, aby plnila své závazky v otázce obchodu se zbraněmi.„Mohu připustit, že EU musí nějak projevit starost o situaci v Česku a v Bulharsku, o situaci, která je spojená s tím, že s obchodováním se zbraněmi, skladováním zbraní a munice mají co dočinění nějací soukromí podnikatelé. A EU by přeci jenom měla odpovědět na otázku, na kterou jsme se ptali a která spočívá v tom, nakolik EU kontroluje plnění závazků svých členů v otázce dokumentace v oblasti obchodování se zbraněmi,“ poznamenal Lavrov.„Pro EU nebude na škodu, kdyby mezinárodnímu společenství vysvětlila, jak se to vše slučuje s mezinárodními úmluvami a dohodami, které členové EU podepsali,“ dodal ruský ministr.Jako první obvinila Moskvu z účasti na incidentech ve skladech zbraní Praha. České úřady uvedly, že ruské tajné služby zorganizovaly v roce 2014 výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, a vyhostily zaměstnance ruského velvyslanectví v Praze. To vyvolalo odvetnou akci Ruska, která následně vyústila v diplomatický skandál. Zároveň Moskva označila obvinění ze strany Prahy za „marasmatickou přehlídku“.Český prezident Miloš Zeman zároveň uvedl, že kontrarozvědka ho celých šest let neinformovala o podezřeních týkajících se Moskvy. Jako možné důvody incidentu uvedl i nedbalost zaměstnanců a „hru zahraničních speciálních služeb“.Gebrev již dříve přiznal, že dodával zbraně ozbrojeným silám Ukrajiny během vyostřeného období konfliktu v Donbasu.