Autoři nové studie, vědci z Chicagské univerzity a Laboratoře proudového pohonu při Kalifornském technologickém institutu, se domnívají, že v dávných dobách rudá planeta udržovala teplé a suché podnebí díky zvláštním ledovým mrakům, které vytvářely skleníkový efekt. Výsledky jejich práce jsou publikovány v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.Vědci použili globální klimatický model k testování schopnosti „mrakového skleníku“ zahřát planetu, jako je Mars, a udržet průměrnou roční teplotu 265 kelvinů, což je dostačující pro jezera s malou šířkou. Tento model byl nabízen před několika lety, ale muselo se od něho upustit, protože funguje pouze v případě, že planeta má prostorově heterogenní povrchové zdroje vody (řeky, jezera, rybníky).Proto někteří odborníci navrhli alternativní scénáře. Například, že srážka s obrovským asteroidem by mohla uvolnit dostatek kinetické energie k ohřátí Marsu. Jiné výpočty ukázaly, že tento efekt bude trvat pouze jeden nebo dva roky, zatímco stopy starověkých řek a jezer naznačují, že oteplování tam bylo přítomno nejméně sto let. Američtí vědci se však rozhodli vrátit k dříve odmítnuté myšlence, podle jejich názoru bylo na Marsu i v jeho nejmokřejším období mnohem méně vody než na naší planetě dnes, ale jeho vodní cyklus pravděpodobně umožnil, aby částice vody zůstaly ve vzduchu až rok.Pokud by ledová pokrývka pokryla většinu Marsu, vytvořila by povrchovou vlhkost příznivou pro mraky v nízkých nadmořských výškách, o kterých se předpokládá, že lehce ohřívají planety nebo dokonce ochlazují, aby odrážely sluneční světlo. Ale když jsou pouze oblasti ledu, například na pólech nebo vrcholcích hor, vzduch v blízkosti povrchu se stává sušším. Takové podmínky jsou vhodné pro „vysoké“ mraky, které jen pomáhají udržovat teplo. Dokonce i malé množství mraků v atmosféře může výrazně zvýšit teplotu a vytvořit skleníkový efekt podobný oxidu uhličitému v atmosféře.„V našem modelu se mraky chovají nepozemským způsobem. Podle něj, jakmile se voda přemístí do atmosféry raného Marsu, zůstane tam ještě rok - asi rok - a to vytváří podmínky pro dlouhotrvající vysokohorské mraky,“ řekl Edwin S. Kite, který studii vedl. V důsledku toho bude klima suché a průměrná relativní vlhkost povrchu bude podle vědců 25 %. Zdrojem jezer v takovém prostředí může být tání ledu nebo podzemních vod.Tuto hypotézu by mělo potvrdit vozítko Perseverance, které minulý týden poprvé získalo kyslík z atmosféry rudé planety. „Mars je důležitý, protože je to jediná planeta, o které víme, že má schopnost udržet život a pak o něj přišla," dodal Kite. „Dlouhodobá klimatická stabilita Země je pozoruhodná. Chceme porozumět všem mechanismům, které ji mohou prolomit, a všem způsobům, jak ji zachránit,“ uvedl.