Turecký prezident Tayyip Erdogan ve svém sdělení arménskému patriarchovi Konstantinopole poznamenal, že ctí památku mrtvých Arménů, ale dodal, že „pokusy využít události roku 1915 jako politický nástroj nepřinesou užitek“.Ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu zase řekl, že Turecko neuznává Bidenovo prohlášení.Turecké ministerstvo zahraničí také zveřejnilo zprávu, že Bidenova slova podkopávají důvěru a přátelství mezi Tureckem a Spojenými státy.Připomeňme, že americký prezident Joe Biden oficiálně uznal masové vraždy etnických Arménů organizované a spáchané na začátku 20. století v Osmanské říši za genocidu. V obavě ze zhoršení vztahů s Tureckem se Bidenovi předchůdci jako prezidenti ve svých prohlášeních nezmínili o slovu „genocida“. Zejména američtí vůdci, včetně Donalda Trumpa, používali výraz Meds Yeghern, což znamená „velký zločin“, a takové definice jako „jedno z nejhorších masových zvěrstev 20. století“. Senát a Sněmovna reprezentantů Kongresu USA přijaly rezoluce uznávající masakr Arménů v Osmanské říši jako genocidu v roce 2019.Arménská genocidaNa konci 19. a začátku 20. století Osmanská říše opakovaně pronásledovala Armény. Zejména v roce 1915 bylo podle řady zdrojů zavražděno přes 1,5 milionu Arménů. Skutečnost genocidy arménského národa v Osmanské říši uznalo 23 států a také Evropský parlament a Světová rada církví. Ruská Státní duma v roce 1995 přijala usnesení O odsouzení genocidy arménského národa v letech 1915 až 1922 na jeho historické vlasti – v západní Arménii. Česko v roce 2015 přijalo usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které hromadné vyvražďování Arménů označilo za genocidu. Miloš Zeman se při státní návštěvě Arménie v roce 2016 vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.Turecko tradičně odmítá obvinění z genocidy Arménů a velmi bolestně reaguje na kritiku Západu v této otázce. V Ankaře trvají na odmítnutí termínu genocida při událostech v roce 1915 a uvádí, že jejich oběťmi byli jak Arméni, tak i Turci. Turecko také vyzývá k vytvoření mezinárodní komise historiků za účelem studia archivních dokumentů k vypracování objektivního přístupu k událostem v období 1. světové války.