V listu, který zaslal americkému vydání, se zmínil kromě jiného o dvou pokusech otrávit ho v roce 2015. Gebrev uvedl, že se o to pokusili „ruští vrazi“, kteří nepracovali zřejmě sami, ale spolu s jeho nepřáteli z Bulharska.Ačkoliv nejprve ke své společnosti EMKO a jejím kontaktům s Ukrajinou příliš mnoho informací neposkytoval, v pátečním dopise přiznal, že zmíněná společnost podepsala s „oprávněnými ukrajinskými společnostmi“ kontrakt na konci roku 2014, tedy když už se bojovalo na východě Ukrajiny.Ve své předchozí korespondenci ujišťoval Gebrev o tom, že zbraně uskladněné v Česku nebyly určeny na Ukrajinu.Kauza VrběticeDne 17. dubna český premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) na mimořádném brífinku vlády oznámili, že mají důvodné podezření o zapojení ruských důstojníků zpravodajské služby GRU do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích, k nimž došlo v roce 2014. Jedná se o stejné důstojníky, kteří údajně stáli za otravou Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v Salisbury v roce 2018. Motivem útoku na sklad byly podle médií údajné dodávky zbraní na Ukrajinu nebo opozičním silám v konfliktu v Sýrii. Při výbuchu došlo k velkým materiálním škodám a byli zabiti dva civilisté.Ministerstvo zahraničních věcí RF označilo obvinění na adresu tajných služeb za absurdní a vymyšlené. Podle mluvčí ministerstva Marie Zacharovové je situace s vyšetřováním výbuchů skladů v Česku „šílenstvím“, které slouží k odvrácení pozornosti od účasti USA na přípravě atentátu na Alexandra Lukašenka a převratu v Bělorusku. Česká republika a Rusko, které svou odpovědnost odmítá, si následně vzájemně vyhostily pracovníky ambasád a později se rozhodly zastropit jejich počet na principu parity.Poté solidaritu s Českem vyjádřila i Evropská unie a jednotlivé členské země. Kromě Česka ruské diplomaty v souvislosti s explozemi ve Vrběticích vyhošťují Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.