Jak hodnotíte gesto Slovenska týkající se vyhoštění tří ruských diplomatů?Monika Sofiya Soročinová: Existuje četné množství způsobů, jak vyjádřit solidaritu v různých případech. Ovšem vyhoštění diplomatů, které je v případě Slovenské republiky momentálně zcela bezdůvodné, je z mého pohledu jednoznačně nepřátelským aktem vůči Ruské federaci, stejně jako by tomu bylo i v případě vyhoštění z ostatních buď evropských nebo jiných států. Pokud by se tyto země rozhodly vyjádřit „solidaritu“ s ČR, argumentačně to celé stojí na vodě.Co se týče výbuchů ve Vrběticích, ani slovenská strana, stejně jako Česka republika, nakolik jsem se měla možnost doptat, nedisponuje nutným počtem důkazů a materiálů. Momentálně ČR odmítá zveřejnit relevantní podklady. Takový akt vyjádření solidarity já nepovažuji za adekvátní ani ze strany Slovenské republiky, ani ze strany jiných států.To, že premiér Slovenska Eduard Heger, s podporou některých ministrů (ministra obrany Jaroslava Nadě a ministra zahraničí Ivana Korčoka), nechal vyhostit tři ruské diplomaty, není projevem solidarity, ale spíše projevem politické a diplomatické nezralosti a neschopnosti vést konstruktivní dialog s našimi partnery, a přitom nacházet schůdné řešení, ať už se jedná o Česko, od kterého jsme se ani nedočkali relevantních důkazů ohledně výbuchů ve Vrběticích, nebo od Rusů, kterým jsme nedali ani prostor k vyjádření se k těmto skutečnostem. Jednoduše, projevila se totální nesuverénnost současné Vlády SR. Toto rozhodnutí je jednoznačným excesem slovenské vlády, za který můžeme od ruské strany očekávat minimálně stejnou odvetu.Podobným chováním ženeme klasickou diplomacii, která představuje tzv. soft power, tedy měkkou sílu, do zániku. Pokud přijdeme o soft power - měkkou sílu, zůstane nám už jen hard power, tedy tvrdá síla, což by bylo pro lidstvo fatální. Proto bychom měli si položit otázku, zda toto je a má být naším cílem namísto snah o udržení míru.Proč byl takový zásadní krok učiněn bez včasného oznámení parlamentu? Ani slovenská veřejnost nebyla dopředu informována o důvodech tohoto důležitého zahraničně-politického rozhodnutí.Přiznám se, že sama nerozumím tomu, o co zástupcům slovenské vlády, a samotnému premiérovi za podpory některých dalších ministrů a poslanců, dokonce i slovenské prezidentky, jde. Vyvolává to dojem, jako by popírali naši státnost, suverenitu a samostatnost Slovenské republiky, která již od roku 1993 není součástí Československa, ale je samostatnou Slovenskou republikou.Stejně tak nejsou takové akty solidarity běžnou diplomatickou praxí, navíc, pokud se samotný případ ještě nachází ve stádiu vyšetřování, nebyly předloženy dosud žádné relevantní důkazy a de facto celá argumentace české strany stojí na vodě. V žádném případě tímto nechci zpochybňovat naše západní sousedy a partnery, avšak bylo by vhodné počkat na závěry vyšetřování, než začneme přijímat ukvapená rozhodnutí, která mohou mít potenciálně za následek dlouhodobé narušení diplomatických vztahů všech zúčastněných stran, a to i v případě zapojení dalších států.Nová bezpečnostní strategie Slovenska uvádí Ruskou federaci jako hybridní hrozbu pro všechny členské země NATO. Nakolik události v České republice zhorší slovensko-české vztahy?Dovolím si říct, že nevím, jestli bude záměrem slovenské vlády samotnou bezpečnostní strategii ještě otevírat a rozpracovávat. Také nebylo celkem jasné, proč právě RF byla označena za nějakou hrozbu nebo výzvu. Tomu dodnes většina občanů Slovenska nerozumí.Taková nerozvážná rozhodnutí (reakce Slovenska na kauzu ve Vrběticích, pozn. red.) pak mají za následek nejen ochlazení dvoustranných vztahů mezi jednotlivými státy, ale v globálu také znevažování diplomacie jako takové, která, řekněme si upřímně, během ostatních období zažívá doslova zkoušky ohněm a bylo by namístě diplomacii posílit, vyzdvihnout její důležitost pro společnost, pro mírové, korektní a vyvážené mezinárodní vztahy napříč celým světem, a ne naopak, ještě více oslabovat její vliv.Ruská federace, jako náš východní partner, ale i světová velmoc, má, co se týče geopolitiky, nezaměnitelný význam a není normální pokoušet se zahánět Rusko do kouta a snažit se ho izolovat od zbytku světa. Toto prostě není ani teoreticky, ani prakticky možné.Před nedávnem se na Slovensku vyměnil kabinet ministrů. Co lze očekávat od ministra zahraničí SR Ivana Korčoka v souvislosti se slovensko-ruskými vztahy?V podstatě byl kabinet ministrů sestaven v minulém roce po parlamentních volbách. Nedávno se udělala, řekla bych, pseudo rekonstrukce vlády. Všichni ministři a ministryně podali demisi, avšak s odstupem několika dnů se vrátili do svých původních funkcí. Ministr Korčok není ani novým ministrem, ani novým člověkem na slovenské diplomatické scéně. Na základě jednotlivých vyjádření vnímám, že nemá nějak zájem rozvíjet dialog s Ruskou federaci a navazovat pozitivní vztahy. Právě naopak - jeho orientace je nejspíš zaměřená na Západ. Těžko říct, co od něho lze očekávat.Když vyjádřím svůj osobní názor, bylo by podle mě ideální vést dialog nejen se západními, ale i s východními partnery, protože vyváženost v bilaterálních nebo multilaterálních vztazích a geopolitice jako takové je adekvátní strategií.Podle Vašeho názoru mají ministr Korčok a premiér Heger za cíl znevážit aktivity bývalého premiéra Matoviče a zabránit použití ruské vakcíny na Slovensku na pozadí prohlášení české vlády o událostech ve Vrběticích?Nemyslím si, že by tyto události bylo vhodné propojovat, tím bychom se dostali do roviny vysokých konspirací. Kauzu ve Vrběticích nemůžeme spojit se schválením vakcíny Sputnik V na Slovensku nebo v Evropské unii jako takové. Netuším, co můžeme očekávat od naších vládních zastupitelů, ale myslím si, že by se nemělo hazardovat se zdravím občanů vzhledem k událostem v sousedním státě.