Vědci pozorovali tuto nejbližší hvězdu ke sluneční soustavě několik měsíců v roce 2019 a 1. května došlo na Proximě Centauri k silné erupci. Trvala pouhých sedm sekund, ale vyznačovala se silným impulzivním vzplanutím jak v ultrafialové, tak milimetrové vlnové délce. Její síla byla stokrát větší než jakékoli podobné erupce na Slunci. Tuto událost zaregistrovalo pět z devíti teleskopů, jež se zúčastnily projektu, včetně vesmírného dalekohledu Hubble na ultrafialové délce a komplexu radioteleskopů ALMA na milimetrové délce vln. K erupcím dochází, když se ve skvrnách na povrchu hvězd uvolňuje magnetická energie. Je to erupce záření, která se dá pozorovat v celém elektromagnetickém spektru, od radiových vln do paprsků gama. Avšak případ na Proximě Centauri je prvním, kdy vědci pozorovali jednu hvězdnou erupci (s výjimkou slunečních) v tomto rozpětí délky vln. Během erupce se hvězda stala na několik sekund 14 tisíc krát jasnější v ultrafialovém rozsahu. Analogický jev byl současně zaznamenán na milimetrových vlnách astronomy ALMA. Proxima Centauri patří do třídy červených trpaslíků, je přibližně osmkrát menší než Slunce. Nachází se pouhé čtyři světelné roky od sluneční soustavy a má minimálně dvě planety, jedna ze kterých se podobá Zemi a leží v obyvatelné zóně. Proto probíhají ve vědeckých kruzích stálé diskuse o možnosti života na těchto planetách. Nyní podle názoru autorů průzkumu je třeba brát v modelech prognózy do úvahy ještě jeden důležitý faktor, mocné elektromagnetické erupce. McGregor poznamenala, že na Slunci velmi zřídka dochází k erupcím takové síly, zatímco planety Proximy Centauri jsou jim vystaveny přinejmenším jednou anebo několikrát denně. Vědci plánují pokračovat v pozorování a soustředit se na zjištění vnitřních fyzikálních mechanismů, které způsobují tyto mocné erupce.