V březnu výbor Senátu USA pro mezinárodní vztahy vyzval prezidenta Bidena, aby uznal Arménskou genocidu. Kongresmani poznamenali, že dříve ve svém projevu v roce 2020 Biden uznával genocidu arménského národa „genocidou“ a vyzvali ho, aby to udělal znovu již v roli prezidenta země.Podle oficiálních osob, na které se odkazuje WSJ, se Biden chystá uznat genocidou deportaci a masové vraždění Arménů v Osmanské říši během událostí, které vypukly v roce 1915.Pozice TrumpaPřipomeňme, že bývalý americký prezident Donald Trump genocidu odmítl uznat, jelikož se obával zhoršení vztahů s Tureckem.Trump události roku 1915 označoval arménským termínem Mec Yegern, což znamená velké zvěrstvo, ale nepoužíval slovo genocida. Kongres USA opakovaně přijímal rezoluce s návrhem uznání vyhlazování Arménů v Osmanské říši genocidou, ale administrativa USA tento krok neudělala, jelikož se bála právě zhoršení vztahů s Tureckem.Arménská genocidaNa konci 19. a začátku 20. století Osmanská říše opakovaně pronásledovala Armény. Zejména v roce 1915 bylo podle řady zdrojů zavražděno přes 1,5 milionu Arménů. Skutečnost genocidy arménského národa v Osmanské říši uznalo 23 států a také Evropský parlament a Světová rada církví. Ruská Státní duma v roce 1995 přijala usnesení O odsouzení genocidy arménského národa v letech 1915 až 1922 na jeho historické vlasti – v západní Arménii. Česko v roce 2015 přijalo usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které hromadné vyvražďování Arménů označilo za genocidu. Miloš Zeman se při státní návštěvě Arménie v roce 2016 vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.Turecko tradičně odmítá obvinění z genocidy Arménů a velmi bolestně reaguje na kritiku Západu v této otázce. V Ankaře trvají na odmítnutí termínu genocida při událostech v roce 1915 a uvádí, že jejich oběťmi byli jak Arméni, tak i Turci. Turecko také vyzývá k vytvoření mezinárodní komise historiků za účelem studia archivních dokumentů k vypracování objektivního přístupu k událostem v období 1. světové války.