V textu Šafr vyzývá Čechy, aby „se probudili z panslovanských snů“, protože podle něj kauza Vrbětice není ojedinělým excesem. Dotyčný několikrát označuje exploze muničních skladů na Zlínsku za akt státního terorismu, i když český premiér na včerejší tiskové konferenci prohlásil, že nešlo o akt státního terorismu, ale byl to útok na zboží, které patřilo bulharskému zbrojaři.Proč podle Šafra musí v Česku nyní dojít k zásadní změně? Protože Ruská federace si prý Česko „definovala jako svoji oběť, kterou je třeba rozvrátit a ovládnout“. A podle novináře se to Rusku už částečné podařilo pomocí prezidenta Miloše Zemana, který „již od roku 2013 slouží jako jeden z rafinovaných nástrojů této subverze, jejímž cílem je nás odvést z rodiny svobodných zemí“. Jako příklad úspěchu ruského vlivu uvedl odmítnutí amerického radaru.Šafr míní, že postavení ruské propagandy mimo zákon by v tomto případě nebylo omezováním svobody slova, ale naopak její obranou.Na konci svého textu vyzval čtenáře, aby v příštích volbách podpořili strany, které „brání českou státní suverenitu a spojenectví s demokratickými zeměmi“.Situace kolem agentury Sputnik v EstonskuZaměstnanci Sputniku Estonsko dostali na konci roku 2019 od vedení Policejního a pohraničního úřadu Estonska přímé pohrůžky, že proti nim bude zahájeno trestní stíhání, když nerozvážou do 1. ledna 2020 pracovní poměr s organizací MIA Rossiya segodnia. Bylo to odůvodněno sankcemi EU ze 17. března 2014 proti řadě fyzických osob kvůli událostem na Ukrajině.Sankce EU však nebyly vyhlášeny proti agentuře MIA Rossia segodnia, ale osobně proti generálnímu řediteli agentury Dmitriji Kiseljovovi.Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu prohlásil, že jeho země provádí sankční politiku EU nikoli vůči Sputniku, ale vzhledem k osobním sankcím proti Kiseljovovi. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v komentáři k situaci kolem Sputniku Estonsko, že ruské úřady udělají vše, aby podpořily Sputnik v jeho zahraniční činnosti. Vysoký zdroj v Moskvě prohlásil, že se na aktivitách estonských úřadů podílejí britští kurátoři, což bude vzato do úvahy při podniknutí v nejbližším čase symetrických opatření vůči britským médiím v Rusku. Tisková služba agentury MIA Rossia Segodnia označila akci estonských úřadů za neslýchanou. Rovněž prohlásila, že se obrátí na OSN, OBSE, Radu Evropy, UNESCO a Evropský soud pro lidská práva se žádostí o zhodnocení tohoto bezprecedentního případu ve věci porušení svobody projevu a podniknutí opatření pro zajištění práv novinářů.