Cennější než zlato
Není kupodivu moc lidí, kteří vědí o jedné z hlavních pamětihodností uralské kultury v Rusku. Vlastivědci se dlouho snaží upoutat na něj pozornost. A nepřejí si nic menšího, než udělat z něj symbol regionu. Zatím se to nepodařilo, a to nehledě na to, že artefakt poskytuje důvod k novým senzacím div ne každý rok.
Tady je ta poslední. Ukázalo se, že Šigirský idol je starý asi 12 tisíc let. Přesný věk byl zjištěn nedávno díky radiouhlíkovému rozboru dřeva, ze kterého byl vyřezán. Podle slov odborníků jde o nejstarší dochovanou dřevěnou sochu na světě.
Teď se nachází v Sverdlovském vlastivědném muzeu, nalezena byla již v osmdesátých letech 19. století. Přičemž, jak tomu často bývá, celkem náhodně. V oněch letech zavládla na Uralu zlatá horečka a zlatokopové usilovně prohlíželi rašeliniště. V jednom z nich, v obci Kalata 70 km od Jekatěrinburgu, objevili čtyři velké kusy dřeva. Díky tomu, že na nich vznikl svérázný kokon z rašeliny, který nepropouštěl kyslík, zachovaly se dost dobře.
Některé fragmenty dřevěné sochy jsou pokryty vyřezávaným ornamentem, na některých jsou jasně vidět obličeje. Vědci si nejdřív mysleli, že je to dílo Mansijů, kteří obývali jih Uralu, ale později tuto verzi zavrhli, protože kresby na sošce nebyly pro ně naprosto typické. Jejich tvorba představuje složité nahromadění přímých linií, ve kterých se dají sotva rozeznat ztvárnění lidí a zvířat.
Koncem 19. století neměli výzkumníci pokrokové technologie, proto nepokládali tento zajímavý nález za moc významný.
Sedm obrů
V sovětských letech se artefakt nacházel v depozitáři muzea a možná, že by tam navždy zůstal, kdyby nebylo objevů dnešních vědců. Ruští archeologové zjistili, že Šigirský idol byl zhotoven již v době kamenné. Přičemž s pomocí důmyslných nástrojů, protože kromě kamenných nástrojů použili pralidi zvláštní dláto z čelisti bobra.
Každý ornament byl vyřezán a vyleštěn se zvláštní pečlivostí, přitom idol je 4 metry vysoký. Také surovina nebyla nejlepší, byl to nerovný kmen sibiřského modřínu s velkým množstvím malých větví.
Právě ornamenty vzbudily zájem odborníků. S věkem to měli víceméně jasné, ale ornamenty dodnes vyvolávají spory. Není především jasné, co znamenají lidské tváře.
Někteří experti přišli s hypotézou, že jde o mytické obry, kteří založili lidský rod. Tento námět je přítomný v eposu různých národů. Staří Řekové věřili, že Titáni zrodili olympijské bohy. V německých a skandinávských mýtech se celý svět zrodil z těla obra Ymira zabitého Ódinem.
Vědci upozornili na fakt, že Šigirský idol má přesně sedm tváří. Tomuto počtu přikládají v mnohých náboženstvích zvláštní význam.
Šifrovaný námět
Kritici teorie sedmi obrů ale připomínají, že se artefakt nezachoval celý. Původně byl minimálně o dva metry vyšší. Poukazují na to zvláštnosti ornamentu.
„Na idolu mohlo být zobrazeno devět nebo deset postav,“ předpokládají ruští archeologové Michail Žilin a Světlana Savčenková ve svém článku na toto téma.
Analýza navíc ukázala, že obličeje na soše jsou umístěny zvláštně, a že každý má kolem zvláštní ornament. Když se podíváme na sochu pod jistým úhlem, uvidíme, jak početné geometrické čáry tvoří jisté schéma.
„Ornamentální kompozice idolu představují zřejmě šifrované mytologémy (postavy a náměty z mýtů, pozn. red.). Příklady založené na etnografických datech mohou pouze ukázat některé přístupy k vysvětlení složitého smyslu skrytého v kresbách Šigirského idolu,“ zdůraznili vědci.
Podle jejich názoru jsou na soše zachyceni různí nadpřirození tvorové, ve které věřili prastaří obyvatelé Uralu. Samotný monument byl zase „ochrannou věží“ proti duchům nepřátelského kmenu. Svědčí o tom poloha kreseb. Na jedné straně jsou podle odborníků zobrazeny předměty symbolizující život. Postavy na druhé straně obracené směrem k cizím územím varují před smrtí.
Nové hypotézy
Toto vysvětlení ale nevyhovuje zdaleka všem vědcům. Historička Natalija Čairkinová se domnívá, že se kresby na uralském idolu dají tematicky rozdělit na tři části. „Vertikální poloha může svědčit o jisté hierarchii zobrazených postav,“ vysvětluje ve vědeckém článku.
Má za to, že Šigirský idol není nic jiné, než mapa světa, přičemž první na planetě. Nahoře je svět nebeský, uprostřed pozemský, dole zase podzemní, obývaný zlými duchy.
„Vertikální model světa je nejčastěji zobrazen v podobě vesmírného stromu. (…) Je to světová osa spojující světy vesmíru, a také ztělesnění života, ve kterém se koná koloběh. Tento model je vlastní četným kulturám,“ píše Natalija Čairkinová.
Zajímavé je, že se zobrazení na soše velmi podobají ornamentům, které byly poměrně nedávno objeveny v rituálním areálu Göbekli Tepe v Turecku. Byl vytvořen ve stejném čase jako Šigirský idol, před 12 tisíci lety. Svým rozsahem a složitostí tento chrám několikrát předčí slavný Stonehenge, který byl postaven o sedm tisíc let později.
Vědce to překvapuje, poněvadž si předtím mysleli, že se lidé tenkrát pouze začali věnovat zemědělství, kdežto o použití kovových nástrojů vůbec nebylo řeči, lidstvo vynalezlo bronz pouze v šestém tisíciletí před naším letopočtem.
„Proč se všechny staré civilizace objevily jakoby z ničeho, bez žádných předpokladů? Vždyť vždy se mělo za to, že probíhal pomalý rovnoměrný proces od primitivních jeskynních lidí a lovců sběratelů přes rozvoj zemědělství k dnešní průmyslové společnosti. Vykopávky v Göbekli Tepe nám ukazují, že to vůbec není tak, že existovala ranější epizoda vyspělé civilizace,“ píše americký výzkumník Grahan Hankock.
Poslední objevy související se Šigirským idolem poskytují této hypotéze další argumenty. Někteří vědci jsou dokonce přesvědčeni, že první civilizace nevznikly na Blízkém Východě, ale na Uralu. Což není zatím potvrzeno archeologickými daty. Průzkum ale stále pokračuje.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
