Podle údajů novin jsou jednání, která se konala v Bagdádu 9. dubna za zprostředkování iráckého premiéra Mustafy Kazemiho, „prvními významnými politickými debatami“ mezi oběma státy od roku 2016.

Jednání se podle zdrojů týkala tématu útoků hnutí Ansar Alláh (Hútíové) na saúdské území, a „byla pozitivní“. Delegaci Saúdské Arábie vedl šéf rozvědky Halid bin Alí al-Humajdan. Zdroje informovaly, že se další kolo jednání plánuje příští týden.

V článku se praví, že se jednání konala na pozadí pokusů prezidenta USA Joea Bidena obnovit jadernou dohodu a zmírnit napětí v regionu. Dalším faktorem, který ovlivnil zahájení jednání mezi Íránem a Saúdskou Arábií, je přání Saúdské Arábie skoncovat s šestiletou válkou v Jemenu a také „získat náklonnost Bidenovy administrativy, která slíbila změnu vztahů s královstvím“, píše The Financial Times.

Jeden z úředníků, kterého cituje list, prohlásil, že „jednání probíhají rychleji, protože jednání USA (o jaderné dohodě) také probíhají rychleji, a rovněž kvůli útokům Hútíů“.

List ale dále píše, že vysoký saúdský úředník vyvrátil fakt jednání s Íránem. Irácká a íránská vláda komentář odmítly.

Saúdská Arábie přerušila diplomatické vztahy s Íránem v lednu 2016 poté, co došlo k útokům na její diplomatická zastupitelství v Teheránu a Mašhadu kvůli popravě v Saúdské Arábii známého šíitského kazatele Nimra an-Nimra. Kvůli solidaritě s Rijádem, který je jedním z lídrů arabského sunnitského světa, zrušily diplomatické vztahy s Íránem Bahrajn, Súdán a Džibuti.