Tento dokument tvoří zákonodárný základ aliance Japonska a USA. Dohoda předpokládá mimo jiné i použití zbraní hromadného ničení ze strany Washingtonu.

V prohlášení se rovněž zdůrazňuje, že prezident USA Joe Biden a japonský premiér Jošihide Suga vystupují pro mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu.

„Zdůrazňujeme význam míru a stability v celém Tchajwanském průlivu a vyzýváme k mírovému urovnání konfliktů v průlivu,“ uvádí se v dokumentu.

Jak spočítala japonská agentura Kyodo, přímá zmínka o Tchaj-wanu se objevila ve společném prohlášení lídrů obou zemí poprvé za 52 let. Naposledy bylo podobné formulace použito v dokumentu podle výsledků jednání japonského premiéra Eisaku Sató a prezidenta USA Richarda Nixona v roce 1969.

Lídři obou zemí vyjádřili také vážné znepokojení nad situací s lidskými právy v Hongkongu a v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Oba státníci kromě toho potvrdili, že paragraf 5 Smlouvy o vzájemné spolupráci a zárukách bezpečnosti se rozšiřuje také na ostrovy Senkaku, na něž si dělá nárok Čína.

Biden a Suga vystoupili také proti „jakýmkoli jednostranným akcím zaměřeným na změnu statusu quo ve Východočínském moři“. Znovu měli námitky proti nezákonným nárokům a akcím Číny v Jihočínském moři. Podle názoru lídrů obou zemí je třeba situaci v Jihočínském moři urovnávat v souladu s mezinárodním právem, a svoboda navigace má být zaručena v rámci platné konvence OSN. Ve svém prohlášení potvrdili Biden a Suga také svou oddanost úplné denuklearizaci KLDR. Vyzvali Severní Koreu, aby plnila závazky v rámci rezolucí Bezpečností rady OSN.

Politici posoudili také téma Myanmaru. Biden a Suga rozhodně odsoudili násilí, jehož užívají vojáci a policie proti pokojným občanům.