„Nechceme eskalaci, ale hájíme své zájmy. Je to Turecko, které musí říci, zda je připraveno vysílat signály pro deeskalaci. Zmínili jste řadu situací, kdy se tento vliv (Turecka - pozn. red.) projevuje - Východní Středomoří, Libye, Sýrie. A v posledních týdnech jsme byli svědky dalších operací na Kavkaze,“ odpověděl Bon v úterý na otázky poslanců Národního shromáždění.

Poznamenal, že Turecko si musí vybrat, ve které pozici zůstane. „Zvolit deeskalaci nebo zůstat v této agresivní pozici. A tehdy bude Evropa připravena reagovat. Připravili jsme řadu opatření, včetně sankcí, která mohou být použita, pokud to bude nutné,“ zdůraznil.

Zároveň poukázal na to, že v poslední době se objevily i pozitivní signály z Turecka, mezi nimiž Bon označil stažení tureckých lodí z teritoriálních vod Řecka a Turecka, obnovení jednání se Řeckem - poprvé za posledních pět let, a také nadcházející jednání o Kypru. „Považujeme to za pozitivní signály. Ale dochází také ke zhoršení. Hovořili jste o odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy (o ochraně práv žen – pozn. red.) a my jsme to odsoudili. Hovořili jste o politickém tlaku na opoziční strany (v Turecku - pozn. red.). To jsou samozřejmě kroky špatným směrem. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zachovat nátlak,“ řekl Bon.

Řekl také, že francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby situace s Tureckem byla přehodnocena na příštím červnovém zasedání Evropské rady.