Plánuje se, že voda, která byla používaná na chlazení reaktorů a v současné době se nachází v zásobnících na území stanice, před vypuštěním projde důkladné očištění od radioaktivních částic, zejména tritia. Voda bude do oceánu vypuštěna pouze v případě, že úroveň obsahu radioaktivních částic bude významně nižší než národní a mezinárodní standardy.

Operace je naplánována na rok 2023. Vzhledem k aktuální rychlosti hromadění vody v zásobnících budou všechny nádoby přeplněny ke konci roku 2022.

Čínské ministerstvo zahraničí mezitím vyzvalo Japonsko k přezkumu přístupu řešení problému, Čína chce, aby Japonsko nevypouštělo vodu do oceánu, čehož se bojí jak mezinárodní společenství, tak i sousední země.

Orgány Jižní Koreje při komentáři rozhodnutí Tokia vyjádřily lítost a označily ho za nepřijatelný. V Soulu poznamenali, že vypuštění znečištěné vody z Fukušimy 1 představuje nebezpečí nejen pro oceánské prostředí okolních států.

Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických uvedlo, že od Japonska očekává potvrzení bezpečnosti vypuštění vody.

V březnu letošního roku japonská vláda požádala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) o názor na plány vypuštění radioaktivní vody. Zejména Japonsko žádalo agenturu o potvrzení, že metoda likvidace a zařízení odpovídají přijatým bezpečnostním standardům, o kontrolu úrovně radiace a o zveřejnění závěrů před světovým společenstvím.

Havárie na Fukušimě 1

Před deseti lety došlo v japonské provincii Tóhoku k mohutnému zemětřesení a tsunami, které výrazně zasáhlo Jadernou elektrárnu Fukušima I společnosti TEPCO. V důsledku havárie bylo evakuováno přes 150 tisíc obyvatel, zatímco samotné zemětřesení si vyžádalo celkem kolem 20 tisíc lidských životů.

Řádění přírodního živlu zasáhlo tehdy i jadernou elektrárnu Fukušima I, kde došlo ke zničení několika reaktorů. Havárie na Fukušimě I se stala největší jadernou havárií ve 21. století a nejhorší havárií od momentu katastrofy v Černobylu.