„Venuše se dnes vrátila na program ruských vesmírných výzkumů. Uvažuje se o možnosti zapojení etapovitého výzkumu této planety do Federálního vesmírného programu Ruska. Navrhujeme rozšířit schéma experimentu pro kontaktní výzkum atmosféry a povrchu této planety pomocí nového originálního technického prostředku. Bude fungovat ve výškách 40 až 65 kilometrů, kde jsou teplota, tlak a hustota atmosféry bližší zemským parametrům,“ podotkl profesor katedry kosmických systémů a výroby raket MAI Viktor Voroncov.

Jako nástroje pro sběr údajů navrhli vědci použít vrtulové multikoptéry schopné svislého vzletu a přistání na povrch. Jejich úkolem bude měření teploty, tlaku, tepelných proudů, rychlosti větru a také analýza struktury, složení a mikrofyzikálních parametrů oblak a chemického složení atmosféry.

Dron o hmotnosti až 15 kg bude moci nést až 9 kg užitečného nákladu – například foto a videokamery, nádrže a analyzátory plynu pro výzkum atmosféry. Bude poháněn akumulátory umístěnými uvnitř trupu bezpilotního letounu.

V nejbližší době vývojáři plánují provést důkladné výpočty, upřesnit schéma dronu a zvolit materiály s ohledem na podmínky na Venuši.

V roce 2029 se může konat start meziplanetární automatické stanice Venera-D, oznámili dříve v Ústavu vesmírných výzkumů Ruské akademie věd. První od doby SSSR let k Venuši se stane součástí nového ruského programu všestranného výzkumu druhé co do vzdálenosti od Slunce planety. V počáteční etapě se předpokládají výzkumy povrchu, atmosféry, okolního plazmatu a vnitřní struktury Venuše.