„Nejefektivnějšími prostředky na prodloužení mládí jsou fyzická aktivita, správná výživa, voda, plnohodnotný spánek a práce. Když člověk hodně pracuje, zachovává si intelektuální potenciál a fyzickou kondici. Lidé, kteří pracují poté, co odejdou do důchodu, žijí déle, je to všeobecně uznávaná skutečnost. Je ale žádoucí, aby činnost neničila nervy a aby byla spojena s duševní prací. Jsou také důležité pravidelné kontroly, pravidelný screening a prohlídky, aby bylo zabráněno různým nemocem v raných etapách a likvidována rizika, pokud nějaká jsou,“ řekl Bezymjannyj.
Podle něj nikdy není pozdě postarat se o zdraví svého organismu, musí to ale být tady a teď. A proto čím déle žije člověk bez kontroly stavu svého organismu, tím větší jsou rizika, že může dostat nevyléčitelné nemoci anebo choroby, které přivedou k invaliditě.
„Člověk si velmi rychle zvykne na všechno dobré i na všechno zlé, a když pocit nepohodlí, únava a napětí člověka doprovázejí v průběhu jednoho měsíce, zvykne si na ně a už si toho nevšímá. Snižuje to ale kvalitu jeho života, a to je velmi špatné, člověk ztratí kritický pohled na sebe sama a přestane chápat, že s ním není něco v pořádku,“ dodal Bezymjannyj.
Podotkl, že člověk může „oklamat svůj věk“, neměl by ale přitom oklamat sebe samotného. „Náš věk můžeme mít v hlavě, můžeme ale oklamat věk ve špatném slova smyslu a zestárnout velmi rychle, budeme-li se málo pohybovat, jíst škodlivé potraviny, tučná jídla, fastfoody bohaté na rychlé sacharidy, kouřit a zažívat stresy. Dokonce i 27letý člověk se někdy změní v sešlého starce, a to jak emocionálně, tak i fyzicky. A naopak je velké množství lidí, kteří se zabývají jógou, dbají na zdravou výživu, hodně se pohybují, chodí na procházky a účastní se speciálních projektů pro lidi pokročilého věku. A podle toho, jak se cítí, podle jejich zevnějšku a úsměvu v očích byste jim hádali maximálně 35 nebo 40 let,“ podotkl spolubesedník agentury.
