Účastník rozhovoru na televizním kanálu upřesnil, že o tomto rozhodnutí se diskutuje a může být přijato jako znamení podpory Ukrajiny i jako zvláštní signál pro Moskvu.

Spojené státy musí 14 dní předem informovat o vyslání lodí do Černého moře. Zda k tomu již došlo, je zatím nejasné.

Začátkem týdne Washington informoval o pohybu ruských vojsk na Krymu a na východní hranici Ukrajiny a označil to za růst agrese. Spojené státy vyzvaly Moskvu, aby situaci objasnila, a deklarovaly, že jsou připraveny komunikovat. V úterý pak náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl agentuře RIA Novosti, že Washington již dostal všechna vysvětlení. Zdůraznil také, že Moskva nebude vést dialog v tónu navrženém Spojenými státy.

Moskva opakovaně zdůrazňovala, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu a má zájem na tom, aby Kyjev překonal politickou a hospodářskou krizi. Na ruském ministerstvu zahraničí v této souvislosti dříve prohlásili, že řeči o potenciálním konfliktu Ruska s Ukrajinou jsou dalším výmyslem Kyjeva. Moskva nemá zájem na konfrontaci s ukrajinskou stranou, tím spíše na konfrontaci vojenské, zdůraznil náměstek ministra zahraničí RF Andrej Rudenko.

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou

Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily na pozadí situace na Donbasu. Ukrajinské úřady a západní země opakovaně obviňují Rusko ze vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V lednu 2015 přijala Nejvyšší rada prohlášení, v němž Rusko označila za „zemi agresora“. Rusko obvinění Kyjeva a Západu popírá a označuje je za nepřijatelné. 

Ukrajinské úřady v dubnu roku 2014 zahájily vojenskou operaci proti LLR a DLR, které vyhlásily nezávislost po převratu na Ukrajině v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN bylo v konfliktu zabito asi 13 000 lidí. Diskutuje se o otázce řešení situace na Donbasu, a to i během zasedání kontaktní skupiny v Minsku, která od září 2014 přijala tři dokumenty upravující kroky k deeskalaci konfliktu. I po dohodách o příměří mezi stranami konfliktu však potyčky pokračují.