„Německo, stejně jako jeho partneři v EU a NATO, podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny... Jak víte, NATO se při přijímání nových členů řídí politikou ‚otevřených dveří‘. Ukrajina má právo svobodné volby svých politických potřeb. V současnosti se však nepředpokládají žádné další kroky směrem k členství,“ uvedla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve prohlásil, že Severoatlantická aliance je jediná správná cesta k ukončení konfliktu v Donbasu.

„Taková stálá přítomnost (NATO - pozn. red.) by se měla stát mocným faktorem v zadržování Ruska, které nadále masivně militarizuje region a brání obchodní lodní dopravě,“ řekl Zelenskyj.

Kromě toho ukrajinský prezident zdůraznil důležitost otázky získání Akčního plánu členství (MAP) země v alianci. Podle něj je MAP jediným způsobem, jak ukončit válku v regionu.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov poznamenal, že vstup Ukrajiny do NATO zhorší vnitřní ukrajinské problémy; pro obyvatele samozvaných republik Donbasu je toto členství „hluboce nepřijatelnou perspektivou“.

Nejvyšší rada Ukrajiny v prosinci 2014 pozměnila dva zákony, přičemž odmítla vněalianční status státu. V červnu 2016 byly přijaty další změny, které definují vstup do NATO jako cíl zahraniční politiky země. V únoru 2019 přijal ukrajinský parlament dodatky k ústavě, které zajišťují postup země směrem k EU a NATO. Ukrajina je šestým státem, který získal status partnera NATO s rozšířenými možnostmi. Dříve tento status získala Austrálie, Finsko, Gruzie, Jordánsko a Švédsko. Status partnera „s rozšířenými možnostmi“ byl v NATO zaveden v roce 2014 s cílem vybudovat hlubší a specializovanější bilaterální vztahy.

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen již dříve řekl, že aby Ukrajina mohla vstoupit do aliance, bude muset dosáhnout řady kritérií, k jejichž realizaci bude třeba hodně času. Odborníci se domnívají, že Kyjev nebude moci žádat o členství v NATO během nejbližších 20 let.