„Je to tatáž technologie na základě adenovirových vektorů, kde se podle posloupnosti spike proteinu se změněnou primární strukturou doslova za den syntetizuje nová posloupnost a příští den se už začlení do užívaného vektoru, tím máte prakticky hotovou genovou inženýrskou konstrukci, která se dá použít jako vakcína,“ vysvětlil.

Podle Gincburgových slov se nyní projednává otázka, jestli je třeba v tomto případě provádět všechny fáze studií nové vakcíny. Připomenul, že ve světové praxi existují příklady, kdy se přípravek zkoušel na omezeném počtu až jednoho sta lidí.

„Projeví-li stejně adekvátní ochranný efekt, ale už proti novému kmeni, je možné ihned zahájit její masovou výrobu. Doufám, že v nejbližší době budou analogická opatření schválena také u nás,“ řekl vědec.

Pro každý věk

„Sputnik V stejně dobře chrání před koronavirem lidi různého věku, údaje ve všech věkových skupinách jsou fakticky rovnoměrné,“ řekl Alexandr Gincburg.

„Bylo prokázáno, že rozdělení efektivity, a to jak imunologické, tak i epidemiologické, je fakticky stejnoměrné ve všech věkových skupinách našich obyvatel, kteří dostali tuto vakcínu. Tedy jak osmnácti, tak i třiceti a sedmdesátiletí lidé jsou tímto přípravkem stejně dobře chráněni,“ řekl Gincburg.

Kontrola imunity

Gamalejovo středisko plánuje provést v nejbližší době rozšířený průzkum buněčné imunity u naočkovaných proti covidu-19 vakcínou Sputnik V a získané údaje budou zapsány do návodu k použití vakcíny, oznámil Gincburg.

„Myslím si, že v nejbližší době provedeme širší oficiální průzkum pod záštitou Ministerstva zdravotnictví RF, aby parametry, které získáme tímto průzkumem, byly oficiálně zapsány do registračních papírů a do návodu k lékařskému použití vakcíny,“ řekl Gincburg.

Podotkl, že není třeba kontrolovat buněčnou imunitu u všech naočkovaných Sputnikem V, protože jde o dlouhodobý experiment, který nemusí poskytnout jednoznačnou odpověď.

Vakcína Sputnik V

V srpnu roku 2020 zaregistrovalo Ministerstvo zdravotnictví RF první vakcínu na světě proti covidu-19, která byla vyvinuta v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji. Dostala název Sputnik V. Byla vyvinuta na dobře prozkoumaném základě lidských adenovirových vektorů.

V Rusku byly také zaregistrovány vakcíny EpiVakKorona od střediska Vektor Rospotrebnadzoru a KoviVak od Čumakovova střediska Ruské akademie věd.