Jsou to ale nervy, co? Bude nám dál vládnout Andrej Babiš, který ani teď, ani na podzim nesestaví většinovou vládu? Nebo všehoschopní Piráti, kteří nabírají preference, ale s dobrozdáním od pana prezidenta Miloše Zemana nemohou počítat?
Sledovat předvolební průzkumy je věru zajímavá činnost. Zejména pro lepšolidi, kteří se jimi opíjí a s radostí sledují pokles preferencí vládního hnutí ANO a vypařování ČSSD z Poslanecké sněmovny.
Mezi těmito vlnami preferencí, které se pro jedny zvedají a pro druhé klesají, stojí ostrůvek, který lepšolidem nahání větší strach než opět vládnoucí Babiš. SPD. Strana je v předvolebních průzkumech zajímavým jevem. Nehne se, a když, tak jedině nahoru.
Podle výzkumné agentury Median má SPD volební potenciál až 14,5 %. A to je už síla. Bez toho, abychom nějak silně fantazírovali, si můžeme představit, že po podzimních volbách bude pan prezident Zeman spíš preferovat vládní koalici ANO s SPD než Pirátů, STANu, ODS, lidovců a TOP 09. Udělejte si zásobu popkornu. Lepšolidi budou při takové vládní konstelaci v médiích hlavního proudu předvádět tanec svatého Víta.
Na tichý úspěch SPD, kterého se obávají lepšolidi, se Sputnik zeptal známého politologa Tomáše Doležala.
„Obavy koalice SPOLU z jejího volebního výsledku jsou do značné míry opodstatněné. A nesouvisí pouze s vývojem preferencí SPD, ale s jejími vlastními chybami a s jejím vlastním nesourodým charakterem a vnitřním napětím.
Na rozdíl od koalice Piráti-STAN se v případě koalice SPOLU totiž volební potenciály subjektů, které ji tvoří (ODS, TOP 09, KDU-CSL) nesčítají a neumocňují, ale - naopak – vedou k odlivu voličů, kteří společnou kandidaturu nepřijali, resp. vadí jim, že by svým hlasem podpořily i kandidáty stran, které jsou pro ně nepřijatelné.
A tyto animozity panují ve všech vztazích mezi naprosto všemi subjekty koalice. Mezi ODS a lidovci, mezi ODS a TOP 09 i mezi lidovci a TOP 09, kde jsou i stále živé vzpomínky na dobu, kdy se v roce 2009 TOP 09 od KDU-ČSL oddělila, což mj. způsobilo skutečnost, že se lidovci v roce 2010 vůbec nedostali do Sněmovny.
Jsou zde i věcné rozpory, například v otázce podoby daní, jak jsme viděli nedávno, když se v Parlamentu hlasovalo o zrušení tzv. superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu fyzických osob.
A tak zatímco prostý součet hlasů pro tyto tři strany ve volbách v roce 2017 činil cca 22 % - a totéž platí i o součtu jejich současných preferencí, pokud se zkoumají jednotlivě, pro všechny subjekty zvlášť – preference koalice jako celku se pohybují mezi 16-18 procenty.
Takže jediným výsledkem této spolupráce může být záchrana a zachování přítomnosti TOP 09 a KDU-ČSL ve Sněmovně a oslabení ODS, které samozřejmě i zcela znemožní její ambice, resp. ambice Petra Fialy na premiérský post, a ambice na její případné silné vládní zastoupení. Samozřejmě, včetně té varianty, že slabý výsledek koalice SPOLU může zapříčinit i to, že společně s koalicí Pirátů a STAN nakonec po volbách nedají dohromady více než 100 poslaneckých mandátů a tím pádem ani většinu ve Sněmovně," popisuje situaci expert.
Co stojí za podporou SPD? Kdo a co tvoří to stabilní desetiprocentní jádro?
„Tady můžeme identifikovat více příčin a faktorů: dlouhodobě jasné a čitelné postoje – tvrdý euroskepticismus (v souběhu s množícími se selháními Evropské unie a jejím vrchnostenským a arogantním přístupem vůči zemím střední Evropy), důraz na důležitost národní suverenity, hodnotový konzervatismus, silné sociální cítění v ekonomických záležitostech atd.
Názorově a politicky pevné postoje v přístupu k epidemii koronaviru a souvisejícím vládním opatřením, kdy je mj. jedinou relevantní politickou silou, která v této době hodnověrně hájí ústavnost a základní lidské svobody a práva - a také prostor pro kritické myšlení.
Nepřehlédnutelné pracovní a legislativní aktivity a úspěchy některých představitelů a poslanců hnutí, např. v souvislosti s finanční pomocí živnostníkům, občanům a rodinám postiženým dopady nouzového stavu, kde vyniká zejména poslankyně Lucie Šafránková.
V nejlepším slova smyslu lidovost hnutí SPD a široká síť jeho členů a podporovatelů po celé republice, včetně venkova, o kterou se lze opřít nejen v horké fázi volební kampaně a která pomáhá zajišťovat viditelnost a přítomnost hnutí po celou dobu volebního cyklu mezi lidmi," míní pan Doležal.
Za jakých okolností může podpora SPD růst? K jaké společenské události by muselo dojít? Nebo stačí koronavir?
„Letošní volby budou atypické i v tom smyslu, že mnoho voličů bude i z důvodů epidemie koronaviru a toho, co přinesla či způsobila, hlasovat jinak, než byli tradičně zvyklí. Například to bude platit v případě živnostníků zasažených dopady vládních omezujících opatření, za jejichž zájmy SPD v Parlamentu silně kope. Jinou volbu budou hledat i mnozí zklamaní voliči hnutí ANO a sociální demokracie, pro které může být SPD též alternativou. A mnozí někdejší voliči malých vlasteneckých a národoveckých mimoparlamentních stran a hnutí již také letos budou hlasovat tak, aby jejich hlas už nepropadl. Což je opět šance pro SPD.
Doba je turbulentní a dynamická sama o sobě, ale lze si např. představit, že další významnější růst preferencí pro hnutí SPD by mohl nastat v tom případě, pokud by stát, potažmo Evropská unie, začaly výrazně a hmatatelně podmiňovat přístup lidí k některým službám či aktivitám dokladem o povinném očkování či testování, což není nereálné," říká politolog Tomáš Doležal.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
