Cílem demise je organizace předčasných voleb do jednokomorového Národního shromáždění. Do té doby bude dotyčný Pašinjan funkce premiéra v demisi.

„V dubnu podám demisi, ale nikoliv proto, abych se vzdal moci, ale abych provedl předčasné parlamentní volby. Do té doby budu nadále zastávat úřad premiéra,“ prohlásil Pašinjan.

Dále uvedl, že pokud mu občané potvrdí svou důvěru, tak on a jeho tým budou pokračovat sloužit zemi ještě efektivněji než dříve. Pokud ne, tak předá moc tomu, koho zvolí lid.

Připomeňme, že 18. března Pašinjan oznámil, že 20. června se budou v Arménii konat předčasné prezidentské volby. Premiér vystoupil s tímto prohlášením po schůze s lídrem nejsilnější opoziční strany Prosperující Arménie Gagikem Carukjanem. Kromě toho Pašinjan jednal i s lídrem druhé opoziční strany Světlá Arménie Edmonem Marukjanem.

Krize v Arménii vypukla po loňské válce v Náhorním Karabachu a eskalovala na konci února poté, co arménská armáda začala požadovat po Pašinjanovi rezignaci.

Krize na pozadí válečných neúspěchů

Šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu probíhala od konce září do listopadu minulého roku. Boje ukončila až dohoda zprostředkována ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle ní si Ázerbájdžán připsal značné územní zisky, byť samotná neuznaná Náhornokarabašská republika si nadále udržela svou celistvost. Od té doby politická opozice v Arménii požaduje rezignaci Pašinjana.

Stalo se tak poté, co Pašinajan prohlásil, že komplexy Iskander, které měl Jerevan k dispozici během konfliktu s Ázerbájdžánem, „neexplodovaly nebo explodovaly pouze na 10 %“.  První náměstek Generálního štábu Arménie Tiran Chačatrjan označil Pašinjanova slova za „neseriózní“ a Pašinjan ho na to odvolal. Posléze odvolal i náčelníka generálního štábu Onika Gasparjana. Proti tomu se však postavila armáda, která začala požadovat Pašinjanovu rezignaci. Premiér situaci označil za pokus o státní převrat a do ulic vyšli jak Pašinjakovi stoupenci, tak i jeho odpůrci.