• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Roček: Japonská olympijská pohádka je noční můrou

    28-3-2021 První Zprávy 72 1780 slov zprávy
     

    28. března 2021 - 09:01




    Na webu se píše, že japonské fotbalistky prý zažily nezapomenutelný zážitek. Jako první nesly olympijskou pochodeň při slavnostním zahájení štafety ve čtvrtek 25. března ve Fukušimě. Pohádka má ve skutečnosti hořkou pachuť. V březnu 2021 se v japonském tisku objevila informace, že podle průzkumů veřejného mínění 80% obyvatel Japonska si přeje, aby byly olympijské hry zrušeny nebo znovu odloženy.


    Na českých olympijských stránkách je nutná porce nadšení o tom, že fotbalistky odstartovaly 121 denní dlouhou pouť olympijské pochodně napříč celým Japonskem. Pravdou je, že štafeta vyvrcholí 23. července slavnostním zahájením olympijských her v Tokiu. Příběh o olympiádě je spíše zoufalý než pohádkový, upozorňuje publicista František Roček.

    Co je za slavnostními kecy?



    Olympijští tělocvikáři musí být mediálně optimističtí, protože olympijský tělocvik je jejich cestou do Mekky. Např. v článku „Štafeta s olympijským ohněm odstartovala. Co ji čeká na dlouhé cestě?“ na českém olympijském webu byla samozřejmě citována prázdná slova jako: „Chceme spojit celou zemi díky konceptu olympijské štafety s názvem Naděje nám svítí na cestu,“ říká Seiko Hašimotová, prezidentka organizačního výboru her, bývalá rychlobruslařka.



    A nechybí dojemné symbolické zkazky, jako: „Na své pouti Japonskem pochodeň ponese i nejstarší žena planety Kane Tanakaová, která se narodila v roce 1903. V rodné prefektuře Fukuoka dostane v květnu do rukou pochodeň a předá ji o sto metrů dál.“



    Marně jsem hledal zbytek příběhu, že žena skutečně dostane do ruky pochodeň, ale její invalidní vozík budou 100 metrů tlačit její příbuzní.



    Letošní povídání o olympijském úsilí zakrývá 13 měsíců a pár dnů hořkého příběhu. Olympiádu v japonském Tokiu diktuje koronavirus SARS-CoV-2 a nikdo jiný.

    V lednu tušili, co v březnu bylo jisté



    Vraťme se na začátek hořkého olympijského příběhu. Začátkem ledna minulého roku se v Číně objevilo něco, co Jonathan Gornall 21. 1. 2020 v Asia Times popsal jako hrozbu, se kterou již měli v Asii zkušenosti: „Vzpomínky na hospodářskou a zdravotní katastrofu způsobenou závažným akutním respiračním syndromem (SARS) a respiračním syndromem na Středním východě (MERS), což jsou respirační infekce způsobené dřívějšími typy koronaviru, by měly být dostatečně čerstvé, aby úřady naléhavě oprášily termokamery a identifikovaly (na letištích) cestující s vysokou teplotou.



    …Někde v Japonsku budou nervózní úředníci uvažovat o možném dopadu jakéhokoli ohniska (koronaviru) na úspěch letních olympijských her v Tokiu… Jedinou správnou reakcí v této fázi na 2019-nCoV je obezřetná reakce.


    Koncem ledna 2020 obchody v Japonsku se snažily doplnit zásoby chirurgických masek čili roušek, aby udržely krok s rostoucí poptávkou, protože obavy mezi lidmi z propuknutí koronavirové epidemie se prohlubovaly.



    Japan Times 30. 1. 2020 uvedl, že Koji Wada, profesor veřejného zdraví na Mezinárodní univerzitě zdraví a sociální péče v Tokiu, v roce 2018 byl spoluautorem dokumentu, který se zabýval zdravotními riziky plynoucími z přílivu návštěvníků na olympijské hry v červenci 2020. Co hrozilo před tím, než se koncem roku 2019 dal „do práce“ koronavirus?  Šíření spalniček, zarděnek a dalších nemocí, kterým lze předcházet očkováním, bylo podle zprávy v té době považováno za nejpravděpodobnější riziko spolu s chorobami způsobenými potravinami a vodou. Ale objevil se koronavirus a profesor uvedl, že v dalších dnech se dozvědí lékaři více o nové infekci a: „… můžeme potom mít určitá preventivní opatření pro kontrolu infekce ... doufám, že budeme moci uskutečnit olympijské hry v Tokiu podle plánu."



    Čili profesor jenom doufal, že bude dost informací, aby se dala epidemie zvládnout… V článku upozornili, že obavy z propuknutí nemoci olympijské hry ohrozily již několikrát. Virus Zika přenášený komáry ohrožoval začátek olympijských her 2016 v Rio de Janeiro, zatímco zimní hry 2010 ve Vancouveru byly zastíněny pandemií prasečí chřipky H1N1. Před pár lety v Jižní Koreji před zimními hrami v Pyeongchangu měli problém s tím, že onemocněly desítky osob při vypuknutí noroviru.
     
    Báli se ekonomické beznaděje již od února



    Bloomberg publikoval již 2. února 2020 ekonomický pláč: „Smrtící epidemie koronaviru ovlivní japonskou ekonomiku tím, že poškodí cestovní ruch," uvedl Fumio Kishida, šéf vládní liberální demokratické strany.



    V článku je připomenuto, že koronavirus je výzvou pro cíl premiéra Shinzo Abe, který chtěl v roce 2020 zvýšit počet zahraničních návštěvníků na 40 milionů, když Tokio pořádá olympijské hry. Jenže, nastal stav katastrofy, protože Čína byla uzavřena kvůli koronavirové epidemii. Podle Yuki Masujima z Bloomberg Economics čínští turisté v roce 2019 v Japonsku 40 procent tržeb od zahraničních turistů. A najednou nepřijedou. Naději představují zahraniční turisté, kteří se natlačí do Japonska kvůli olympijskému karnevalu. Ale i tato šance zkrachovala. Tím to neskončilo. Abe nakonec musel uzavřít vstup cizincům do japonského císařství.



    V polovině února 2020 byli lidé spojení s olympijským kšeftem tiše zoufalí. Doufali, že se situace zlepší. Oficiálně odložení nebo dokonce zrušení olympijských her kvůli epidemii koronaviru nebylo na pořadu dne. Ale mezitím byla rušena různá sportovní setkání nebo přesouvána na podzim – nejen v Číně, Japonsku, ale i v Singapuru a v Hongkongu.



    Pokud rozšíření nového koronaviru způsobí zrušení olympiády, sníží to japonský roční hrubý domácí produkt o 1,4 procenta dozvídáme se 7. 3. 2020 v Japan Times .


    V polovině března bylo již jasné, že koronavirus ničí dosavadní způsob života. Světová zdravotnická organizace vyhlásila koronavirovou infekci - COVID-19 za pandemii.
    „…Hospodářství země již oslabuje kvůli prudkému poklesu cestovního ruchu, utlumené domácí spotřebě a rušení rozsáhlých sportovních a kulturních akcí po celé březen,“ čteme 13. března 2020 v Japan Times.



    Organizátoři Mezinárodního olympijského výboru a tokijských olympijských her se zoufalé snaží olympiádu zachránit.



    Tehdy zaplevelovalo pandemie úspěšně Evropu a měla tvrdě dopadnout na severní Ameriku. Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit olympijské hry o rok se v těch dnech zdál některým lidem skandální, ale ve skutečnosti byl krutě pragmatický.



    Signály nevíry v olympiádu se šířily mezi Japonci všech vrstev. V jednom článku (Bloomberg, 20. března 2020) naleznete povzdech: „…Pro bývalého člena představenstva Bank of Japan Kiuchi je hlavním scénářem - žádné hry v roce 2020…“



    Reuters 22. března 2020 psal o dilematu: „... Zatímco epidemie koronaviru narušila sportovní události po celém světě, Japonsko vytrvale tvrdilo, že hry budou. Nejvyšší mluvčí vlády řekl, že Tokio se nepřipravuje na odložení.“



    A o několik řádků dále: „…"Nakonec jsme byli požádáni, abychom provedli simulaci v případě odložení her," řekl jeden ze zdrojů, úředník blízký organizačnímu výboru, který se podílí na přípravě scénářů…“





    Méně breberkově pozitivních lidí jako olympijský plán?



    Japonští lékaři dumali v novinách nad záhadou, proč japonské oficiální orgány se chovaly velmi pasivně k testování obyvatel. Připomněl to např. Ryusei Takahashi 25. 5. 2020 , když napsal: „…Japonsko bylo silně kritizováno za provádění méně testů COVID-19 než ve většina ostatních zemí. Ústřední vláda se zaměřila na testování těch, u nichž bylo přímo podezření na infekci, jako pokus zabránit zvyšování počtu pacientů a chránit zdravotní systém.


    Objevily se zvěsti, že vláda chtěla minimalizovat počet nahlášených infekcí, aby se zabránilo odložení nebo zrušení olympijských a paralympijských her v Tokiu 2020…“





    V článku z 10. června v japantimes.com je připomínáno, že Japonsko přijalo kontroverzní přístup k výzvě Světové zdravotnické organizace „testovat, testovat, testovat“ - celková míra testování v zemi samurajů zůstává jednou z nejnižších na světě. Nelze se divit, že některé státy, jako např. německé velvyslanectví v Tokiu, v jednom okamžiku varovalo občany, že Japonsko nezná skutečný rozsah infekce kvůli nedostatečnému testování.



    Profesor virologie Oshitani však bránil postoj země a řekl, že úmyslné omezení přístupu k testům PCR je klíčovým důvodem úspěchu, k omezení nákazy covidem-19. Tento krkolomný nesmysl zdůvodnil tím, že během pandemie chřipky H1N1 v roce 2009 lidé, kteří se na klinikách nechali testovat, vytvořili základnu pro šíření viru v čekárnách. Oshitani ve své genialitě ale zapomněl na to, že toto bylo po světě letos řešeno odběrovými míst s minimem kontaktů mezi lidmi, odběry vzorků byly prováděny i od lidí sedících v autě.



    Další výmluva: Oshitani zpochybnil kvalitu PCR testovacích souprav používaných v USA, které byly „předčasně“ schváleny, a testovací soupravy z Číny měly nízkou přesnost, řekl.



    Prostě, profesor virologie se musel zastávat vládních samurajů. Ani slovem se profesor nezmínil o tom, že za nízkou úrovní testování na začátku koronavirového nájezdu byla snaha samurajů ukázat Japonsko jako zemi s minimem koronavirových breberek, aby tím podpořila vládní tezi, že není nic krásnějšího než olympijské hry v Japonsku uskutečnit ještě v koronavirovém roce 2020. To se ale nepovedlo. Koronavirus tělocvičný olympijský kšeft zmařil…“

    Marná symbolika olympijského ohně



    V korejských novinách jsem narazil 20. 3. 2020 na smutný článek s titulkem „Olympijský plamen přistane v Japonsku, když narůstají pochybnosti nad tokijskými hrami“.



    Článek uvádí, že olympijský oheň v pátek 20. 3. 2020 dokončil pouť z Řecka do Japonska, což znamenalo malé, symbolické vítězství pro Mezinárodní olympijský výbor a místní organizátory, kteří chtěli uskutečnit olympijské hry v Tokiu uprostřed sboru pochybovačů, kteří chtějí, aby měla olympiáda odložena nebo zrušena kvůli pandemii.





    Pesimismus byl tehdy již zřejmý, když 23. března 2020 byl v Asia Times titulek článku: "Podzimní olympiáda?" Nebo „Tokio 2021?“.

    Rozhodovací olympijské zoufalství



    Pro organizátory olympijského super mejdanu pro tisíce sportovců a statisíce diváků byl březen 2020 pekelným měsícem. Jak křečovité bylo rozhodování o osudu olympiády vidíme z časového průběhu rozhodování:



    Dne 24. března 2020 se premiér Shinzo Abe a Mezinárodní olympijský výbor dohodli uspořádat olympijské hry v Tokiu nejpozději v létě 2021 poté, co na ně tlačili dokonce i sportovci.  Koronaviru se báli i sportovci. Odklad olympiády sportovcům poskytl i šanci plně se na olympiády připravit, protože řada kvalifikačních klání nutných pro olympiádu se kvůli covidu nekonala.



    Rozhodnutí z 24. března přišlo jen dva dny před zahájení 121denního štafetového putování olympijského ohně  Japonskem, přesně čtyři měsíce před zahájením olympijských her.



    Znamenalo to ekonomické ztráty v miliardách dolarů…

    Japonci nehýřili optimismem ani potom. Dokonce i v českých médiích se objevila informace, že někteří japonští epidemiologové byli skeptičtí i ohledně konání olympiády příští rok – v roce 2021. Jeden z expertů  Kentaro Iwata v červnu 2020 řekl, že ani v roce 2021 se hry nebudou moci uskutečnit. Bylo by to možné, pokud by v Japonsku byl koronavirus pod kontrolou, a stejně tak i v zemích odkud přijedou sportovci a čumilové alias diváci.


    „… I kdyby Japonsko do příštího léta uspělo a zbavilo se viru, pochybuji, že se to podaří globálně v celém světě," citoval epidemiologa list Japan Times.

    Co z toho vyplývá?



    Končí březen 2021, do olympiády zbývá několik měsíců, a podle průzkumů veřejného mínění 80% obyvatel Japonska chce, aby olympijské hry byly zrušeny nebo opět odloženy. Z posledních průzkumů vyplývá, že v jednom případě 27 % obyvatel toleruje či souhlasí s olympiádou, v druhém průzkumu u 23 % dotázaných.



    Obyvatelé Japonska mají strach z koronavirové infekce. Covid-19 představuje ruskou ruletu: Někdo ji prožije jako nepříjemné nachlazení, jiný zemře. Jak v takový čas vítat olympiádu, když sportovci a jejich doprovod mohou s sebou přitáhnout další vlnu moru 20. let 21. století: nemoc zvanou covid-19?



    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑