Protilátky brání interakci S-proteinu SARS-CoV-2 s receptorem buňky – takto se formuje první ochranná řada. Tu druhou tvoří protilátky, které brání spojení virového obalu s buněčnou membránou, brání tedy proniknutí viru.  Dostane-li se patogen přece jen do buňky, bude nasazena třetí ochranná řada – zaktivují se takové prvky imunitního systému, jako jsou makrofágy, neutrofily a „přirození zabijáci“ (NK buňky). Kromě protilátkové indukuje EpiVakKorona také T-buněčnou imunitní reakci, dodává se ve zprávě pro tisk.

Ruský časopis Infekcija i immunitět včera zveřejnil výsledky první a druhé fáze klinických studií vakcíny na dobrovolnících ve věku 18 až 60 let.

„Studie se prováděly ve dvou etapách: první – otevřený výzkum bezpečnosti, reaktogenity a imunologické aktivity vakcíny za účasti 14 dobrovolníků ve věku 18 až 30 let; druhá – jednoduchý slepý srovnatelný randomizovaný placebo kontrolovatelný výzkum za účasti 86 dobrovolníků ve věku 18 až 60 let,“ uvádí se ve zprávě pro tisk Rospotrebnadzoru.

Výsledky ukázaly, že 21 dnů po injekci druhé dávky vakcíny se u všech účastníků vytvořily protilátky.

EpiVakKorona je po Sputniku V druhou v Rusku zaregistrovanou vakcínou proti koronavirové infekci. Neobsahuje živý virus a formuje imunitu díky využití uměle syntetizovaných peptidů.

V Rusku byly vyvinuty další dvě vakcíny proti covidu-19 – Sputnik V od Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji a KoviVak od Čumakovova střediska Ruské akademie věd.