Podle výsledků výzkumu je povrch Titanu pokryt organickými uhlovodíky a také ledovou kůrou, pod kterou se nachází oceán. Oceán se nachází přibližně sto kilometrů pod povrchem měsíce.

Vědci přišli k závěru, že kdyby do měsíce narazil asteroid nebo kometa, mohlo by dojít k poškození ledové kůry, což by způsobilo smíšení vody a organiky ze vzniklého kráteru. To by podle vědců mohlo sloužit impulsem pro vznik nejjednodušších forem života. Teplá voda je totiž nejvhodnějším prostředím pro vznik života.

Nová teorie vzniku života na Zemi

Nedávno přišli americký a britský vědci s novou teorií vzniku života na Zemi. Pro vznik života na Zemi v té podobě, v jaké ho známe dnes, je nutný přesně vybalancovaný soubor prvotních elementů. Jedním z nich je fosfor, klíčový komponent DNA, RNA a lipidů buněčné membrány, který musí být biologicky dostupný, aby mohl být součástí organických molekul, znamená to tedy, že musí být v reaktivní, rozpustné formě.

Ale všechen nebiogenní fosfor na Zemi je obsažen v nerozpustných minerálech. Jedinou výjimku představuje schreibersit (Fe,Ni)3P, který je přítomen v meteoritech. Proto se až doposud věřilo, že probiotický fosfor se na Zemi dostal během ranního bombardování meteority.

Vědci z Yaleovy univerzity v USA, University of  Leeds ve Velké Británii navrhli alternativní zdroj schreibersitu s obsahem fosforu. Vědci analyzovali fulgurity – struktury, skládající se převážně z oxidu křemičitého, které se vytváří v horninách na místech úderu blesku, v nichž spektroskopickou metodou objevili schreibersit ve formě skelných útvarů.

Vědci vytvořili modelování, výsledky kterého ukázaly, že za miliardu let, které uplynuly od vzniku Země do vzniku prvních organických forem, blesky mohly vyprodukovat dostatečné množství biologicky dostupného fosforu ve formě fosfidu, fosfitu a hypofosfitu, aby mohl vzniknout první život na Zemi.