Podle oficiální mluvčí Veroniky Arthursonové úřad považuje tyto případy za „vážnou věc“, zdůrazňuje však, že jsou velmi vzácné. Podle ní musí odborníci před provedením jakýchkoli závěrů provést šetření a shromáždit více údajů.

„Zatím nemůžeme potvrdit ani vyvrátit souvislost mezi těmito úmrtími a vakcínou,“ řekla.

Podle rozhlasové stanice byla první smrt nedávno očkovaného pacienta zaznamenána ve městě Lund na konci února. Žena ve věku něco málo přes 60 let zemřela na jednotce intenzivní péče. Její příbuzní řekli místním médiím, že byla zdravá, ale po očkování se u ní začaly projevovat příznaky podobné nachlazení. V pátek úřad oznámil, že bylo zaznamenáno další podezření na smrt pacienta po očkování - dva týdny po očkování zemřel muž ve věku asi 60 let. Před očkováním trpěl několika nemocemi. Zemřel na krvácení do mozku.

Řada zemí EU se již dříve rozhodla preventivně pozastavit používání vakcíny AstraZeneca v souvislosti s ojedinělými případy trombózy u lidí, kteří byli vakcínou očkováni. Ve čtvrtek švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že prozatím neobnoví očkování vakcínou AstraZeneca, nehledě na údaje regulačních orgánů EU. Evropský regulační úřad pro léčiva EMA dříve potvrdil účinnost a bezpečnost vakcíny AstraZeneca; souvislost mezi tromboembolickými komplikacemi u osob očkovaných vakcínou a kvalitou léčiva dosud nebyla stanovena. V agentuře EMA zároveň dodali, že zatím není možné takovou souvislost kategoricky vyloučit, bude pokračovat důkladné zkoumání účinku vakcíny a jejích možných vedlejších účinků.

Doposud bylo AstraZenecou naočkováno 120 tisíc norských občanů. Celosvětově dávku AstraZenecy dostalo zhruba 17 milionů lidí. V Česku jí bylo provedeno 160 875 dávek, neboli 12,73 %. Nejvíce se očkuje vakcínou Comirnaty od americké firmy Pfizer, kterou bylo provedeno téměř milion dávek. ČTK tento týden uvedla, že někteří lidé v Česku se odmítli nechat naočkovat vakcínou AstraZeneca.