„Letoun byl vlivem chyby označen za nepřátelský cíl jednotkami protivzdušné obrany, byly vystřeleny dvě rakety,“ stojí v dokumentu. Jeho text publikovala íránská agentura Tasnim.
Autoři zprávy říkají, že příčinou této chyby se nemohl stát technický stav letounu, ani trajektorie a výška jeho letu. V dokumentu se kromě toho nachází i řada doporučení, jak se v budoucnosti podobným neštěstím vyhnout. Konkrétně se má jednat o předávání informací mezi civilním provozem a vojáky, a také nový způsob vyhodnocování rizik vojenských činností vzhledem k civilnímu provozu.
Boeing 737 ukrajinských aerolinií byl sestřelen 8. ledna roku 2020. Zemřelo 176 lidí na palubě. Jednalo se o občany Ukrajiny, Íránu, Kanady, Velké Británie, Německa, Švédska a Afghánistánu. Jedná se o největší neštěstí ukrajinských aerolinií.
Tři dny po pádu stroje Teherán přiznal, že došlo k sestřelu letadla vinou „lidské chyby“. Stroj ukrajinských aerolinií si spletli s okřídlenou řízenou střelou, když se íránská protivzdušná obrana nacházela ve stavu zvýšené pohotovosti kvůli možné odpovědi USA na útok Íránu na americké vojáky v Iráku.
Případ letu MH17
Během prvního březnového týdne jsme informovali, že nizozemská agentura RTL Nieuws obvinila úřady země, že neposkytly důležité důkazy v případu sestřelení osobního dopravního letadla MH17 na Ukrajině.
Uvádělo se, že byla na holandské ministerstvo spravedlnosti zaslána žádost o korespondenci tajných služeb o havárii, ale byla zamítnuta. Následně byla podána žaloba na ministra spravedlnosti, který je nyní povinen do šesti týdnů vysvětlit, z jakých důvodů byl novinářům odepřen přístup.
Nezávislý technický odborník Jurij Antipov je přesvědčen, že vyšetřování havárie Boeingu MH17 sestřeleného nad Donbasem se změnilo v profanaci a dostalo se do slepé uličky, což přinutilo nizozemské orgány zatajit materiály k případu.
Malajsijský boeing, který letěl z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, MH17, havaroval 17. července 2014 u Doněcku. Na palubě bylo 298 lidí, všichni zahynuli. Kyjev obvinil z katastrofy domobrance, kteří prohlásili, že nedisponují prostředky, jež by umožnily sestřelit letoun v takové výšce. Náměstek generálního prokurátora Ruska Nikolaj Vinničenko v rozhovoru pro Sputnik řekl, že ruská strana předala Nizozemí nejen data z ruských radarů, ale také dokumentaci svědčící o tom, že raketa Buk, která zasáhla boeing, patřila Ukrajině a byla vypuštěna z území ovládaného Kyjevem.
