Při překvapivém nálezu během vykopávek v oáze Bahariya v egyptské poušti našel norský výzkumný tým zbytky toho, co se jeví jako nejstarší datovaný křesťanský klášter na světě.
Zdi a podlahy s řeckými nápisy byly zachovalé, což je považováno za raritu, protože budovy jsou staré více než 1500 let. Odborníci potvrdili, že četné vykopané předměty, včetně mincí, keramiky a skleněných předmětů, pocházejí z doby kolem roku 350 našeho letopočtu.
„Je to neuvěřitelně zábavné a vzrušující. Zdá se, že jde o nejstarší křesťanský klášter na světě,“ sdělil Victor Ghica, profesor starověku a raného křesťanství z Norské teologické školy norské televizní a rozhlasové korporaci NRK (Norsk Rikskringkasting).
Poslední část kláštera byla vykopána v prosinci. Byly nalezeny mimo jiné dobře vybavené kuchyně s troubami a stoly. Vědci našli v zemi díry, o nichž se domnívají, že byly použity k ukládání hliněných nádob s vínem. Uprostřed je pak hala se zbytky šatníků.
„Je to jako vniknout do něčího domu. Našli jsme talíře, nádobí v troubě, jejich poslední jídlo, zbytky rybích kostí a zvířecích chlupů, nádoby s obilím. To vše po sobě zanechali, když opouštěli klášter, pravděpodobně v pátém nebo šestém století,“ poznamenal Ghica.
Možná ještě překvapivější je, že mniši nežili spartánským životem. Zjištění ukazují, že byli obklopeni velmi exkluzivním zbožím, jako bylo sklo ze současného Tuniska a Alžírska.
„Zjištění mění naše chápání raného křesťanství. Již kolem roku 350 našeho letopočtu existovaly dobře zavedené klášterní komunity na samém okraji římské říše, což je extrémně brzy,“ předpokládá Ghica.
Historik Håkon Steinar Fiane Teigen tvrdil, že nález vzbudí velký zájem badatelů, protože i když je o egyptských klášterech známo mnoho z písemných pramenů, velkolepých archeologických objevů je stále málo.
„Nyní, když jsme obdrželi definitivní datování nejstaršího kláštera na světě, který jsme vykopali, není to nic jiného než mezinárodní senzace. Není možné zveličovat význam mnišského hnutí pro církev. A všechno to začalo zde v egyptské poušti kolem roku 350,“ zdůraznil Vidar Haanes, profesor církevních dějin z norské teologické školy se sídlem v Oslu.
Navzdory velké kulturní a historické hodnotě se ale klášter nikdy nestane lákadlem pro turisty nebo jiné badatele, protože je téměř nemožné jej uchovat pod širým nebem.
„Části kláštera jsou bohužel náchylné k vnějším vlivům, zejména zdi postavené z hlíny. Dvě dešťové přeháňky a čtyři roky větru klášter zničí. Nejlepší způsob, jak jej zachovat, je vrátit písek zpět. Je to srdcervoucí, ale na vlastní oči jsem viděl, jak zmizela další archeologická naleziště,“ uzavřel Ghica.
V polovině února jsme psali o tom, že společný egyptsko-americký tým archeologů objevil pravděpodobně nejstarší pivovar na světě v egyptské provincii Suhag.
Podle Mostafa Waziriho, generálního tajemníka Nejvyšší rady pro starožitnosti Egypta, se pivovar pravděpodobně datuje do éry faraona Narmera, který vládl asi před 5 000 lety. Zdůraznil, že pivovar, kde se pivo vyrábělo, se skládal z osmi velkých pozemků o délce 20 metrů a šířkou 2,5 metru, z nichž každý měl asi 40 hliněných nádob používaných k ohřevu vody a obilí.
Podle Adamse by továrna mohla vyrobit asi 22,4 litru piva najednou. Věří, že byl postaven na tomto místě kvůli tomu, aby se mohly provádět rituály, které se konaly uvnitř pohřebních místností prvních vládců starověkého Egypta.
