Takový návrh podle agentury Ederer učinil během pondělního oběda s šéfem evropské diplomacie Josepem Borrelem. Ederer prohlásil, že „pozice vůči Rusku je zastaralá a příliš zaměřená na ukrajinský konflikt“ a měla by být změněna. Rovněž doporučil, aby Evropská rada dala Borrellovi pokyn, aby vytvořil nový plán dalších kroků, píše Bloomberg. Kromě Ederera se akce zúčastnila i řada vysokých představitelů EU.
Mluvčí Evropské komise Nabila Massrali odmítla komentovat, o jakých tématech se během oběda diskutovalo. Ministři zahraničních věcí zemí EU podle ní dospěli ke společnému názoru na „zachování relevantnosti realizace pěti základních principů (ve vztazích s Ruskou federací, pozn. red.), stejně jako dospěli k názoru na obecnější postup odporu, zadržování a v případě potřeby interakce s Ruskem“.
Jak upozorňuje agentura s odkazem na diplomatické nóty, které získala, někteří zástupci zemí EU na středečním setkání navrhli definovat rozsah volební spolupráce s Ruskem, což by se mohlo stát předmětem diskuse na summitu vedoucích představitelů evropských států ve dnech 25.- 26. března.
Podle agentury „Itálie jako možnou alternativu navrhla hospodářskou spolupráci a regionální konflikty“. Německo, jak píše Bloomberg, uvedlo, že další oblastí spolupráce by mohla být změna klimatu. Kromě toho se SRN vyslovila pro „transatlantický přístup“. Polsko, Estonsko, Litva a řada dalších zemí uvedly, že podmínkou jakýchkoli změn ve vztazích s Ruskou federací by mělo být úplné plnění minských dohod. Kypr se zase nabídl, že bude analyzovat účinnost protiruských sankcí. Přitom, jak upozorňuje agentura, většina členských zemí EU, včetně Německa, tří pobaltských zemí a velká část východoevropských států, uvedla, že zásady, kterými se Brusel řídí ve vztahu s Moskvou, by měly být zachovány.
Zdroje agentury, které jsou obeznámeny s plány na uspořádání summitu, uvedly, že vzhledem k rozdílným přístupům není jasné, zda budou vedoucí představitelé zemí evropského bloku schopni vypracovat společný pozici.
Vztahy mezi Ruskou federací a západními zeměmi se zhoršily v souvislosti se situací na Ukrajině a kolem Krymu, který se po referendu, provedeném na poloostrově, znovu spojil s Ruskem v roce 2014. Západ obvinil Rusko ze zasahování a uvalil proti němu sankce. Moskva přijala odvetná opatření a vydala se směrem nahrazování dovozů. Stejně tak několikrát prohlásila, že mluvit s ní v jazyce sankcí je kontraproduktivní. Rusko opakovaně prohlásilo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a předmětem minských dohod o urovnání. V poslední době se v zemích EU stále jasněji objevují názory na nutnost zrušení sankcí proti Ruské federaci.
