Zmiňme, že Krym si již příští týden připomene sedmé výročí znovusjednocení s Ruskou federací.

„O úspěších ruského Krymu je správnější hovořit s obyčejným lidem - obyvateli Krymu a hosty našeho poloostrova. Úspěchy existují, a jsou to známá fakta – (Krymský, pozn. red.) most, energetický most, letištní terminál, silnice Tavrida. Jedná se o federální projekty, o nichž se může a mělo by se mluvit jako o úspěších,“ uvedla Poklonská v jednom z rozhovorů.

Podle jejího mínění vše ostatní, na čemž závisí kvalita života obyčejných lidí, vyžaduje pozornost politiků a regionálních úřadů. Jedná se dle ní například o zachování jedinečné přírody, lesů, parků, rezervací a vodní plochy Černého moře.

„Zachování objektů kulturního dědictví a architektonických památek, rovné příležitosti v podnikání a zákonnost převodu objektů lázeňské hodnoty a nejen jejich stav po znárodnění. Obecně postup znárodnění způsobuje určité nedorozumění ze strany těch obyvatelů Krymu, kterým bylo něco „znárodněno“ a bylo předáno jiným,“ zdůraznila poslankyně.

Podle ní jsou zároveň pro obyvatele Krymu nejbolestivější otázky ohledně zásobování vodou a zdravotní péče.

„Domnívám se, že řešení tohoto komplexu úkolů povede k hlavnímu úspěchu v politice regionálních krymských úřadů. A vím, že šéf Krymu Sergej Aksjonov dělá vše pro zlepšení těchto oblastí života lidí,“ dodala k věci.

Pochopení Krymu a výzva k Západu

Poklonská mimo jiní vyzvala západní země, aby naslouchaly občanům Krymu, aby pochopily důvody, podmínky a zákonnost referenda z března roku 2014.

„Problém spočívá v tom, že Západ nebere v potaz samotnou skutečnost existence obyvatel Krymu. Na poloostrov pohlíží bez lidí nebo s lidmi bez práv. Před nimi je pouze Kyjev a Moskva. A skutečnost, že lidé na Krymu sami rozhodli o svém vlastním osudu a obrátili se na Moskvu, nechce nikdo slyšet. Když dají Krymu příležitost promluvit napřímo, a vyslechnou si to, pak možná dojde k pochopení důvodů, podmínek a zákonnosti referenda,“ řekla politička.

Podle ní je mezinárodní uznání Krymu jako subjektu Ruské federace postup, který vyžaduje svatou trpělivost a vytrvalost.

Připomeňme, že Krym se stal součástí Ruska po referendu, které se tam konalo v březnu 2014 a ve kterém 96,77 % voličů Krymu a 95,6 % obyvatel Sevastopolu upřednostnilo znovupřipojení k Rusku. Ukrajina ale stále považuje Krym za své vlastní, dočasně okupované, území. Ruské vedení opakovaně prohlásilo, že obyvatelé Krymu demokraticky, v plném souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, hlasovali pro znovusjednocení s Ruskem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je otázka Krymu „konečně uzavřena“.