Analytici identifikovali řadu klíčových slabin, které by mohly mít významný dopad v případě rozsáhlé konfrontace mezi NATO a Ruskem. Patří k nim malý počet provedených cvičení, různé bojové schopnosti zemí Severoatlantické aliance a rozptýlení jednotek NATO.

Autoři provedli válečnou hru, která spočívala v posouzení rovnováhy sil mezi NATO a spojenci bloku ve vztahu k Rusku. Experti FOI mimo jiné simulovali ruský útok na pobaltské státy přes Bělorusko bez použití jaderných zbraní a dospěli k závěru, že v tomto případě má Moskva „dobrou šanci na úspěch“.

Autoři dokumentu poznamenávají, že budování sil NATO nebude mít požadovaný účinek; místo toho se v NATO musí naučit, jak jednat rychleji.

Potenciál země

V americkém magazínu The Diplomat před nedávnem uvedli, že moderní možnosti ruského námořnictva ukazují na vysoce rozvinutý obecný vojenský potenciál země a zákonitě musejí vést ke znepokojení zemí NATO.

Toto médium si všimlo, že Rusko má silné námořní tradice a ve struktuře jeho námořnictva jsou i ponorky hrající důležitou roli jak při jaderném zadržování, tak i při demonstraci síly. Od roku 1991 přitom vojenský potenciál Ruska značně vyrostl díky reformám v oblasti modernizace a financování, v neposlední řadě také díky přechodu k technologicky vysoce rozvinutým zbraním. To vše se silně odrazilo na stavu flotily.

„Znovuzrození ruských ponorek přestavuje velké problémy pro USA a spojenecké země,“ uvedl autor materiálu.

Autor zdůraznil, že kromě vývoje ultramoderních ponorek Moskva také soustředí svá úsilí na posílení svých existujících možností. Novinář tak poukazuje na ponorky třídy Jaseň a Borej a zdůrazňuje, že lodě Jaseň získají rakety Kalibr a Boreje nové mezikontinentální rakety Bulava-30. Kromě toho atomové ponorky speciálního určení Chabarovsk a Belgorod se stanou nositelkami jaderných torpéd dlouhého dostřelu Poseidon.

Nutno podotknout, že prohlášení o „ruské hrozbě“ znějí ze Západu často. V Moskvě však nejednou uvedli, že Rusko nemá v úmyslu napadat jakoukoliv zemi, která je součástí NATO.