Co se týče termínu parlamentních voleb, ten je již znám – bude se jednat o 8. a 9. říjen. Zatím však stále není jasné, podle jakých pravidel se bude do Poslanecké sněmovny volit, jelikož na začátku února Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Důvodem bylo porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. V platnosti nechal pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, avšak přidanou klauzuli o hranici deseti, resp. 20 procent, podle počtu subjektů, zrušil. Kromě toho proběhlo škrtání i v paragrafech, které upravují určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, čili rozdělování mandátů. Nyní probíhá jednání o shodě na nových pravidlech.

Pokud se zaměříme na termín parlamentních voleb, pak Spojení demokraté - Sdružení nezávislých měli za to, že prezidentovo rozhodnutí vybočuje z dosavadní praxe vyhlašování termínu voleb. Podle nich obsahovalo prvky libovůle a zneužití pravomoci prezidenta a kontrasignujícím předsedou vlády. Připomeňme totiž, že vyhlášením voleb začíná volební kampaň a strany, které plánují kandidovat, musí například vést volební účetnictví.

„K tomu ÚS podotýká, že vznik povinností politické strany spojených s financováním volební kampaně je - přirozeně - podmíněn jejím svobodným rozhodnutím do ní vstoupit. Učiní-li tak, budou se tyto povinnosti na ni vztahovat, přičemž délka období tomuto rozhodnutí předcházejícího je z hlediska požadavků kladených na zákonnost a ústavnost daných povinností nerozhodná,“ uvádí se v usnesení.

Dřívější odmítnutí

Připomeňme, že ústavní soudci odmítli již dříve podobně zdůvodněný návrh skupiny senátorů na zrušení tohoto prezidentova rozhodnutí. Tehdy z Ústavního soudu zaznělo, že vyhlášení termínu voleb není podzákonným právním předpisem. Argumentovali, že se jedná o rozhodnutí veřejné moci, které je možné přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Soud taktéž konstatoval, že skupina senátorů není oprávněná tento typ řízení iniciovat, politická strana naopak ano. Ač pokládal ÚS podnět zmíněné strany za přípustný, nakonec jej odmítl.

Z usnesení pléna, které připravoval soudce zpravodaj Jiří Zemánek, zaznívá, že neporušuje samotné vyhlášení voleb, a to bez ohledu na okamžik, kdy k tomu dojde, ústavněprávní principy.

„Postavení účastníků volební soutěže v zásadě není závislé na okamžiku, kdy došlo k jejímu zahájení,“ zaznělo od soudců, kteří poukázali i na to, že není říjnový termín voleb nijak překvapivý, jelikož se blíží konec čtyřletého volebního období Poslanecké sněmovny.