Muselo to přijít. Rok s naší republikou mává koronavirus a lidé začínají hledat viníka. První na ráně je ten, kdo stojí u kormidla – premiér Andrej Babiš. A pak ten, kdo se má starat o zdraví naší republiky – ministr zdravotnictví. Ten první covidový, který to pak nedal, Adam Vojtěch.

Advokát Petr Němec podal koncem loňského října Nejvyššímu státnímu zastupitelství trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše či bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha kvůli jejich chování v souvislosti s druhou vlnou epidemie koronaviru.

Němec v oznámení píše, že vyhlášení nouzového stavu a masivní šíření koronaviru nasvědčuje vážným pochybením úřadů a konkrétních osob. „Z pohledu krizového řízení je důvodné se domnívat, že současný epidemický stav v ČR není dán specifickými přírodními, klimatickými, kulturními, zdravotnickými, demografickými či jinými podmínkami, ale je výsledkem krizového řízení odpovědných orgánů a osob,“ tvrdil advokát.

A jak to dopadlo? Babiš a Vojtěch z toho vyvázli. Úřady ukončily prošetřování trestního oznámení podaného na premiéra Andreje Babiše a bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za to, jak loni postupovali proti pandemii koronaviru. Pražské městské státní zastupitelství potvrdilo, že žalobci z Prahy 1 nechybovali, když dříve rozhodli, že politici nejsou zodpovědní za růst počtu nakažených novým koronavirem během loňského podzimu.

„Trestní řízení není možné zahájit jen na základě přesvědčení podatele či dalších osob, že příslušná opatření v boji proti pandemii měla být zavedena dříve, či měla být razantnější, neboť se jedná o rozhodnutí  čistě politická, nepodléhající nějakému automatickému režimu přezkumu ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla žalobkyně Táňa Dočekalová z Městského státního zastupitelství v Praze v závěru dokumentu, který zveřejnil web Seznam Zprávy.

To je hezký konec. Pro pana premiéra a jeho bývalého hlavního felčara. Jak k tomu přijde česká veřejnost? Jsou opravdu všichni z obliga a s hrůzostrašným růstem úmrtnosti se naše republika musí smířit?

Šance, že politici dostanou za vyučenou, tu je. Jmenuje se volby. Ti u moci se hrozně třesou, aby se koronavirová krize odrazila na volebních výsledcích co nejméně. Kdyby totiž existovala na světě spravedlnost, v říjnu by poslanecká sněmovna vypadala jinak.

O trestním stíhání politiků kvůli koronavirové nákaze si Sputnik pohovořil se známou advokátkou a šéfkou Unie sebevědomé samosprávy Janou Zwyrtek Hamplovou.

„Velmi složitá otázka. Složitá z toho důvodu, že právo není oborem, kterým by mohl vyřešit vše. Současně se to od něj ale očekává, a k tomu je nutno připočítat, že konkrétní právní odpovědnost je často od té politické, obrazně řečeno, jen pár milimetrů. Osobně bych to řekla tak, že bych čekala spíš výsledky jiných trestních vyšetřování, než právě tohoto – stáli jsme na počátku pandemie, kdy nikdo pořádně nevěděl, co se děje, a tak i přešlapy byly omluvitelné. 

Jiná situace už je od podzimu, kdy už víme mnohem víc, a přesto je zde tak vysoká nedbalost v rozhodování a přijímání všemožných opatření, že kdyby bylo možné trestně stíhat za chaos, lítala by v tom, obrazně řečeno, snad celá vláda. Jenže trestní stíhání kohokoliv nám nepomůže, my potřebujeme to odpovědné a moudré řízení opřené o odborníky, aby nás z toho dostalo ven, a to je v nedohlednu. Osobně si umím představit, někdy v budoucnu, charakterizovat nepřizvání odborníků a postup „co nás právě napadne“ za hrubou nedbalost, která zavinila i mrtvé, a tím i vyvození trestní odpovědnosti. Nicméně, zda k tomu dojde, to nechci vůbec předjímat – teď máme za prvé jiné starosti, a za druhé podobný druh odpovědnosti tu ještě vynesen nebyl. Nevíme si rady s jinými, běžnějšími případy, kde jméno premiéra figuruje, a pandemie je úplně jiná právní liga a nepopsaný list, co do precedentů.

Jediný případ, kdy si umím představit přímou trestněprávní odpovědnost, je sjednání polní nemocnice, která stála necelých sto milionů, a kde bylo od počátku jasné, že do ní nebude personál. To je tak jasná nedbalost a porušení povinnosti při správě cizího majetku, že ty osoby, které to dojednaly a jsou pod tím podepsány, by stíhány být měly. Za setinu něčeho podobného by před soud postavili každého starostu. Tedy spíše předpokládám, že se mohou v budoucnu objevovat podobné konkrétní příklady, kde ruka zákona může dopadnout. A to nemá co dělat s koronavirem, ale se způsobem jednání konkrétních lidí, mají-li možnost sáhnout na veřejné peníze,“ říká renomovaná expertka.

Mají vůbec politici nějakou přímou nebo nepřímou zodpovědnost za koronavirus v Česku?

„Kdo může za koronavirus v Česku, to se asi nikdy nedozvíme, a jistě ještě uslyšíme řadu více či méně šílených teorií. Na naše politiky nepochybně dopadá odpovědnost za hrubé nezvládnutí průběhu pandemie, a tím její dopady, kdy se jako amatéři snažili přinášet více či méně logická, často tragikomická, řešení. V jiných zemích byly hned ustanoveny odborné týmy, tady se opatření tahala jako králíci z klobouku, a nad některými bylo možné jen kroutit hlavou. A těch přehmatů bylo tolik, že nad nimi lze těžko mávnout rukou, že občas se prostě něco nepovede. Tedy politická odpovědnost je tu velká. Ale abych byla spravedlivá, v dané věci občas i na straně opozice. Víte, lidé by byli velkorysí, protože když na někoho dopadne řešení něčeho takového, není mu co závidět, bez ohledu na politické strany. Ale ta velkorysost má své hranice, a trpělivost dávno přetekla.

Pokud se po roce začíná tam, kde jiní už míří postupně k cíli, tedy normálnosti, je nutno konstatovat, že naše reprezentace selhala – bez jakékoli diskuze. Ty řeči, jak za to mohou občané, že něco nedodržovali, to nemůže nikdo myslet vážně.  Nelze dodržovat chaos a nesmysly. Příklad za všechny z posledních opatření – příkaz nosit roušky a respirátory venku, když kolem nejsou lidé, je příkaz, který poškozuje lidem zdraví. Tedy na jedné straně je dnes viditelná neschopnost maskovaná až teatrální represí, a na druhé, té občanské, zoufalství a bezmoc.

To pro společnost není zdravá ani dobrá atmosféra, a pokud se něco rychle nestane, ti lidé v těch ulicích budou čím dál častěji. Bez ohledu na policejní kordony. Příklad z Uherského Hradiště a brutální zásah městské policie proti otci tříletého chlapce tomu jde jen naproti. Až se tomu, co se děje, nechce věřit,“ míní držitelka ocenění Právník roku 2019.

Co si myslíte o samotném trestním oznámení na Babiše a Vojtěcha? Není to populismus?

„Nemám ráda tyto přívlastky. Populismus navíc nejvíc používají politici, jak koaliční, tak opoziční, a kdyby nešlo o vážné věci v této době, šlo by se tomu někdy až usmívat. Pokud chce kdo podávat trestní oznámení, ať je podá na konkrétní, fakticky podložené věci, ne takto obecně, to je k ničemu, a ano, asi je to spíš populismus. Zato věci typu polní nemocnice, nepochybně některé veřejné zakázky, to jsou jasná zanedbání. Tam to má alespoň racionální jádro. Jinak jsou to slohové práce, které nikam nevedou. Ale hlavně v této době nám nepomohou.

Nyní vyvozujme jasnou politickou odpovědnost, pro tu jsou materiálů tuny, a to ostatní nechme na dobu, až zase budeme moci dýchat. A to doslova. A v té politické bychom měli být naopak důslední, protože to, co se tu děje, není už prostě normální. Ústavu a zákony trháme na kusy, důvěra občanů v cokoli už je nulová, jejich síly na dně, a stav u nás oproti jiným zemím tragický. To řešme především. Odpovědnostní paragrafy počkají, lidi už ne,“ říká šéfka Unie sebevědomé samosprávy Jana Zwyrtek Hamplová.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.