Mluvčí tureckého sekretariátu obranného průmyslu sdělili Sputniku, že v červenci 2018 podepsalo Turecko s Pákistánem dohodu o dodávkách 30 vrtulníků ATAK. Byla to největší smlouva v tureckých dějinách na jednorázovou dodávku obranné produkce. Její hodnota se odhadovala na 1,5 miliardy dolarů. Splnění smlouvy bylo zadrženo kvůli odmítnutí USA poskytnout Turecku licenci na export motorů v souvislosti s tím, že Kongres zakázal dodávky amerických zbraní Turecku, aby ho přinutil vzdát se dříve koupených systémů PVO S-400 od Ruska. Turecko dnes vyvíjí vlastní motory pro vrtulníky.

„USA zablokovaly námi plánovaný prodej bitevních vrtulníků Pákistánu. Následkem bude zřejmě skutečnost, že tender vyhraje Čína, kdežto USA prohrají,“ řekl Kalin v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Podle Kalina se Turecko rozhodlo pro nákup S-400 kvůli postoji USA, jež odmítly dodat systémy PVO Patriot Ankaře na výhodných podmínkách. Francie zatím pozastavila jednání s Tureckem o dodávkách systémů PVO francouzsko-italského koncernu Eurosam kvůli aktivitám Turecka v Sýrii.

„Turecko překonává rozpory s Ruskem díky konstruktivnímu dialogu, dokáže učinit totéž s USA. Avšak, když jiná země nám vnucuje maximalistický postoj, „buď uděláte to, co chceme, anebo nebude nic“, má to opačný účinek. Rozhodnutí o S-400 nebylo přijato unáhleně, nebudou integrovány do systému PVO NATO. Proces (pozn. jednání o dodávkách druhého pluku S-400) související s prvním nákupem pokračuje,“ dodal mluvčí tureckého prezidenta.

Dodávky moderních ruských systémů PVO S-400, které způsobily krizi ve vztazích mezi Tureckem a USA, byly zahájeny v polovině července 2019. Washington požádal Ankaru, aby se vzdala nákupu, a místo toho koupila americké systémy Patriot, jinak vyhrožoval, že zdrží nebo úplně zruší prodej Turecku moderních stíhaček F-35 a také zavede sankce podle CAATSA (zákon o čelení odpůrcům Ameriky prostřednictvím sankcí). Ankara odmítla ústupky a pokračovala v jednáních o další partii S-400.