Odborníci nasimulovali vývoj atmosféry naší planety s přihlédnutím ke geologickým, biologickým a klimatickým faktorům. Ve výsledku zjistili, že zemská atmosféra zůstane relativně stabilní asi miliardu let a poté se během několika tisíc let změní na prakticky bezkyslíkovou.

Podle vědců bude příčina katastrofy spočívat ve zvýšené aktivitě Slunce, v důsledku čehož se sníží obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Když tento ukazatel dosáhne kritického bodu, naruší se na planetě proces fotosyntézy a kyslík přestane vstupovat do atmosféry.

„Biosféra nebude mít čas se přizpůsobit tak významným změnám v životním prostředí. Svět primitivních anaerobních mikrobů, který se nyní skrývá ve stínu, bude znovu na vrcholu,“ shrnuli vědci.

Nejvzdálenější objekt sluneční soustavy

Astronomové potvrdili, že slabě viditelný objekt 2018 AG37 objevený v roce 2018, který dostal jméno FarFarOut, je skutečně nejvzdálenější ze všech pozorovaných objektů sluneční soustavy. Nyní byl úředně zapsán do elektronického Minor Planet Center.

FarFarOut byl poprvé zaregistrován v lednu 2018 teleskopem Subaru na havajském ostrovu Mauna Kea. Astronomové, kteří ho objevili, nedokázali hned uvést vzdálenost objektu a vypočítat jeho dráhu, potřebovali na to čas a dodatečné pozorování. Nyní však byly s pomocí mezinárodní observatoře Gemini a dalších teleskopů na Zemi zjištěny parametry tohoto nejvzdálenějšího objektu sluneční soustavy, který se dá monitorovat.

FarFarOut se dnes nachází 132 astronomických jednotek od Slunce, což je 132krát dál od Slunce než Země. Pro srovnání uvedeme, že Pluto se nachází přibližně 39 astronomických jednotek od Slunce, předcházející nejvzdálenější rekordman pojmenovaný 2018 VG18 nebo FarOut je ve vzdálenosti 124 astronomických jednotek.

Průzkum ukázal, že FarFarOut má průměr asi 400 km a jeho oběžná dráha je velmi vytáhlá, její nejvzdálenější bod leží 175 astronomických jednotek od Slunce, nejbližší 27 jednotek.

Jeden úplný obrat kolem Slunce trvá FarFarOut asi jeden tisíc let, pokaždé přetíná orbitu Neptunu. Vědci dospěli k názoru, že právě gravitace „ledového obra“ je příčinou této neobvyklé trajektorie planetky.

Objevitelé FarFarOut jsou přesvědčeni, že zdokonalení způsobů pozorování umožní v nejbližších letech objevit ještě vzdálenější objekty na okrajích sluneční soustavy a že rekord FarFarOut se dlouho neudrží.

Čím konkrétně je FarFarOut a jaký má tvar, není zatím jasné. Vědci určili jeho rozměry na základě jasnosti signálu, který se za dva roky podařilo zachytit jenom devětkrát. Podle vědců jde o moc velký objekt nepravidelného tvaru v Kuiperově pásu, který patří podle parametrů do kategorie trpasličích planet.