„Obrovská tornáda – prachové vichřice jsou neustálým jevem na povrchu Marsu. Na těchto dvou fotografiích pořízených s odstupem 45 sekund 27. února 2019 kamerou CaSSIS z paluby sondy Trace Gas Orbiter z rusko-evropské mise ExoMars-20169, jsou zaznamenána dvě pohyblivá tornáda,“ uvádí se na webové stránce Roskosmosu.

Ve zprávě je popsáno, že světlé skvrny se pohybují podél dna sedmdesátikilometrového kráteru na jižní polokouli Marsu a zanechávají za sebou tmavý pruh. Je možné spatřit také stíny dvou prachových sloupů. Jeden z vírů se pohybuje rychlostí asi 4 metry za sekundu a druhý rychlostí 8 metrů za sekundu.

Roskosmos vysvětluje, že prachové víry se na Marsu vytváří téměř identickým způsobem jako na Zemi. Když je povrch teplejší než vzduch nad ním, proudy horkého vzduchu se pohybují v chladnějším a hustějším vzduchu a vytvářejí vzestupný proud. Studený vzduch přitom klesá a vytváří vertikální cirkulaci. Tento proud se pak roztáčí v důsledku horizontálního nárazu větru. Po dosažení určité rychlosti může vír nasávat prach a přenášet ho po povrchu.

Tornáda na Marsu jsou však mnohem rozsáhlejší v porovnání s jejich pozemskými „kamarády“. Na Marsu mohou dosahovat výšky až osm kilometrů a zanechat po sobě stopy, které jsou široké desítky až stovky kilometrů. Jejich obrovská velikost jim umožňuje efektivně zvedat prach vysoko do atmosféry Marsu. Pozorování tornád na Marsu je velice důležité a je zajímavé, nakolik by to mohlo pomoci pochopit, jak ovlivňovala klima na planetě.