Danému deníku se dostal do rukou dokument o plynovodu Nord Stream 2, který americký ministr zahraničí Anthony Blinken zaslal do Kongresu USA. V něm se mimo jiné uvádí, že mezi Berlínem a Washingtonem probíhají jednání na vysoké úrovni. Nejen v USA, ale i v Německu totiž přemýšlejí o tom, jak „ukončit vyčerpávající spory“ ohledně plynovodu.
Jednou z možností, kterou Berlín zvažuje, je takzvaný uzavírací mechanismus, který by přerušil dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2, pokud Rusko omezí nebo úplně zastaví tranzit plynu přes Ukrajinu. Jde o to nepoužívat plynovod jako zbraň proti Ukrajině, píše deník.
Další možností je zmrazení výstavby během jednání. Podle Handelsblattu se na ministerstvu zahraničí diskutuje o vytvoření komise, která by se zabývala otázkou Nord Stream 2. Předpokládá se, že se v ní budou účastnit nejen Američané, ale i Evropané.
Třetí možností je zvýšit investiční pomoc Ukrajině, což by mohlo zmírnit pozici Washingtonu. A na konec, čtvrtou možností je pokračovat v budování plynovodu i navzdory hrozbám USA.
Plynovod Nord Stream 2
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Proti projektu aktivně vystupují USA, které prosazují v Evropě svůj zkapalněný zemní plyn, a také Ukrajina a řada evropských zemí. Spojené státy zavedly v prosinci roku 2019 sankce proti plynovodu, v důsledku toho musela švýcarská společnost Allseas zastavit pokládku potrubí.
To ale pokračovalo o rok později – v prosinci roku 2020 loď na pokládku potrubí Fortuna položila 2,6 kilometrů potrubí v německých vodách. V důsledku toho podle informací Nord Stream AG zůstalo nedostavěných asi 148 kilometrů plynovodu z celkové délky obou větví 2 460 kilometrů. V dánských vodách zůstává položit 120 kilometrů a ve vodách Německa asi 28 kilometrů. S německými úřady byla zkoordinována možnost pokládky potrubí za pomoci lodě Fortuna do konce května.
Poslanci Evropského parlamentu podle výsledků předchozího plenárního zasedání schválili většinou hlasů rezoluci v souvislosti s případem Alexeje Navalného, v níž požádali, aby Evropská unie „okamžitě zabránila dokončení projektu Nord Stream 2“, a také „citelně zesílila“ omezovací opatření proti RF v souvislosti s jeho zadržením. O sankcích proti RF nemluvily všechny, ale jen jednotlivé země. Navíc klíčové země, mj. Německo a Rakousko, partnerské země ve výstavbě plynovodu Nord Stream 2, nežádaly o sankce, ale podotýkaly, že situace s Navalným a výstavba plynovodu nejsou navzájem nijak spojeny a mají se projednávat zvlášť. V SRN prohlásili, že považují projekt za ekonomický a že musí být realizován. Rezoluce Evropského parlamentu o mezinárodních otázkách mají deklarativní, a nikoli závazný ráz. Jiné instituce EU mají ale naslouchat mínění poslanců.
Ministerstvo zahraničí RF dříve zahraničním politikům, kteří komentují situaci s Navalným, doporučilo, aby respektovali mezinárodní právo a věnovali se problémům vlastních zemí, ministr zahraničí RF Sergej Lavrov podotkl, že prohlášení západních politiků na toto téma „se kopírují“. Mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov ze své strany prohlásil, že v Kremlu nehodlají naslouchat prohlášením ze zahraničí o Navalném. Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila chování západních diplomatů a západních médií v situaci kolem soudního řízení s Navalným za řadu politických inscenací.
Ruské orgány opakovaně poukazují na to, že Nord Stream 2 je čistě komerční projekt. Moskva rovněž zdůraznila, že plynovod bude dokončen navzdory všem vnějším zásahům.
