„Ale v situaci stanného práva, v krizi, není propuštění náčelníka generálního štábu další personální změnou, jelikož podle ústavy zajišťují arménské ozbrojené síly obranu, bezpečnost, územní celistvost a nedotknutelnost hranic. V této situaci se nikdo nesmí snažit zatáhnout prezidenta do politických procesů. Jakýkoli pokus vyvíjet nátlak na prezidenta je nepřípustný,“ uvádí se ve zprávě.
Prezident republiky nestál a nehodlá se stavět na stranu té či oné politické síly. Při výkonu svých funkcí se prezident řídí výlučně zájmy státu a občanů.
Armen Sarkisjan přikládá velkou důležitost stabilitě a atmosféře tolerance v zemi a nadále pro to dělá vše a je přesvědčen, že problémy by měly být řešeny prostřednictvím dialogu, nikoli konfrontace.
Prezident v tuto chvíli považuje za prioritu zmírnění napětí v zemi a řešení situací bez otřesů.
Politická krize se zhoršila poté, co Generální štáb Ozbrojených sil Arménie 25. února požadoval rezignaci arménského premiéra Nikol Pašinjana s tím, že politické vedení vede stát k nebezpečné hraně. Stalo se tak poté, co předseda vlády odvolal prvního zástupce náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil, generálporučíka Tirana Chačatrjana, který dříve kritizoval výroky předsedy vlády o Iskanderech, o kterých tvrdil, že byly ve válce o Náhorní Karabach neefektivní. Ve čtvrtek ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že tyto komplexy v bojích nebyly použity a Pašinjana někdo dezinformoval.
V reakci na to předseda vlády Nikol Pašinjan hovořil o pokusu o převrat a vyzval občany, aby se shromáždili na náměstí Republiky s cílem „uhájit revoluci“. Sdělil také, že podepsal rozhodnutí o odvolání náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil Onika Gasparjana z jeho funkce. Prezident Armen Sarkisjan však dokument dosud nepodepsal.
