V prosinci loňského roku slovenský voják Juraj Kemláge zemřel na koronavirus poté, co se nakazil během školení v Martinu. Podle slov Danky Kemláge bylo 16. prosince zjištěno, že jeden z účastníků školení byl nakažen covidem-19 a následně byl poslán domů. Samotné školení však probíhalo dál, a to nehledě na případ nákazy dotyčného vojáka. Všichni účastníci byli následně otestováni, potápěč a muničář Juraj Kemláge měl pozitivní výsledek.
„Rozhodl se, aby uchránil mě, rodinu a děti, že půjde do dobrovolné karantény do zařízení Lešť. Odvezli ho tam 18. prosince s tím, že tehdy neměl žádné příznaky,” sdělila vojákova vdova.
Danka Kemláge dále dodává, že příznaky nákazy u jejího manžela se objevily již následující den. Nehledě na veškeré symptomy nebyla Juraji Kemlágemu pět dnů podávána žádná antibiotika, a to kvůli tomu, že na to doktorka neměla e-recept. 29. prosince Kemláge zemřel v karanténním centru.
Cynismus slovenských politiků
Nad detaily tohoto tragického incidentu se pozastavil poslanec NR SR Ľuboš Blaha, který především poukázal na nevhodnou reakci představitelů slovenské vlády. Je přesvědčen, že za smrt Juraje Kemlágeho je odpovědné i ministerstvo obrany, které slovenskému vojákovi nedokázalo zajistit náležitou péči.
„Voják Juraj dostal paralen a vitamíny…a o pár dní v bolestech zemřel. Otec dvou dětí. Takto se stará Naďova armáda o své vojáky,” konstatoval Blaha. „A víte, co je na tom nejhorší? Ta neskutečná arogance, se kterou reagoval na úmrtí ministr obrany Jaroslav Naď. Odcizuji jeho slova: ‚Rozumím emocím paní manželky. Ale jednoduše konspirátoři mají dalšího Lučanského. Neskutečné’,” píše slovenský poslanec.
Dále Blaha neutěšeně podotýká, že ministr Naď má dostatečné množství prostředků, aby zajistil nákup americké a izraelské vojenské techniky, nemá však peníze na to, aby se postaral o zdraví a život svých vojáků. Jednání Nadě poslanec a člen Směru Blaha označuje za zcela cynické.
„V takové chvíli má Jaroslav Naď potřebu nejen si kopnout do svého zesnulého vojáka a jeho rodiny, ale dokonce i do Milana Lučanského, který zemřel vinou státu. Mě z toho cynismu mrazí,” uzavřel Blaha.
