Složení této skupiny by měl ministr práce stanovit do 1. března. Následně by měl do 30. dubna informovat vládu o závěrech a doporučeních pracovní skupiny.

Skupina posoudí nejvhodnější metodu odebrání benefitů. Současná výše důchodů je podle vládního materiálu odvozena z nezasloužených výhod úředníků komunistického režimu. Pracovní skupina by se měla zaměřit na důchody vrcholových politických představitelů komunistického režimu, příslušníků ozbrojených složek, funkcionářů institucí odpovědných za jejich řízení a také nejbližších pozůstalých, jako jsou vdovy či vdovci.

Úkolem pracovní skupiny bude připravit odborné stanovisko důchodového pojištění pro přípravu návrhu zákona o odebrání nezasloužených výhod u komunistických představitelů. Ministerstvo vnitra už v této souvislosti jednalo s Ústavem paměti národa (ÚPN). Dohodli se na postupu při vyhledávání a výběru osobních spisů bývalých příslušníků státní bezpečnosti.

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala prosadit plošné zdanění výsluhových důchodů bývalým příslušníkům komunistické StB sazbou 50 procent na roky odpracované v StB.

Novela zákona o nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému

Připomeňme, že v listopadu roku 2020 poslanci Národní rady SR schválili novelu zákona o nemorálnosti a protiprávnosti komunistického systému. Komunistický režim by se měl také nově označovat jako odsouzeníhodný, zločinný a nelegitimní, který porušoval lidská práva a svobody.

Nová legislativa říká, že Komunistická strana Československa, jakož i Komunistická strana Slovenska byly zločinecké a zavrženíhodné organizace, jejichž činnost směřovala k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Novela zakazuje umisťovat na památnících, pomnících a pamětních tabulích texty, vyobrazení a symboly oslavující, propagující nebo hájící režim založený na komunistické ideologii nebo jeho představitelů. Je také zakázáno oslavování zástupců režimu Slovenské republiky v letech 1939 až 1945 nebo jakéhokoli jiného režimu založeného na fašistické nebo nacistické ideologii.

Za představitele budou považováni členové orgánů KSČ a Komunistické strany Slovenska na okresní a vyšší úrovni, příslušníci bezpečnostních složek státu a osoby podílející se na komunistických zločinech v období od 25. února 1948 do 30. listopadu 1989. Má jít také o osoby, které byly členy orgánů Hlinkovy slovenské lidové strany na krajské a vyšší úrovni, příslušníky bezpečnostních složek státu a osoby podílející se na nacistických zločinech v období od 14. března 1939 do 9. května 1945.

Zakazuje se také pojmenovávání ulic a veřejných prostranství po představitelích těchto režimů. Zákazy se nemají vztahovat na představitele režimu, kteří se zapojili do odporu proti danému režimu nebo do protifašistického odboje.

V případě pochybností o tom, zda se osoba považuje za představitele režimu, na kterého se vztahuje zákaz, se má příslušný orgán obrátit na Ústav paměti národa (ÚPN), který je povinen zaslat vyjádření ve lhůtě do 90 dnů. Má v něm posoudit i možný odpor posuzované osoby vůči danému režimu.

„ÚPN neovlivňuje svobodný mandát představitelů samosprávy, ti se budou moci (tedy nemusí) zachovat podle vyjádření ÚPN. Za své rozhodnutí si samospráva však ponese následky ve smyslu zákona,“ napsali poslanci.

Porušení zákazů bude chápáno jako porušení veřejného pořádku a mělo by být pokutováno.