Hlava krymského parlamentu Vladimir Konstantinov předtím prohlásil, že se hodlá obrátit na generální prokuraturu RF se žádostí o zahájení trestního stíhání ve věci o pokusu o genocidu ze strany organizátorů vodní blokády poloostrova.

„Zrušení přísunu sladké vody, to jsou jakési středověké způsoby obležení. Nastolím v Spolkovém sněmu otázku, aby komise pro lidská práva projednala problém porušení mezinárodního práva, zjistila, na základě čeho se přijímají rozhodnutí o zrušení přísunu vody, tím spíš Ukrajinou, do které Německo investuje miliony eur na demokratické procesy. Požádám vládu, aby zhodnotila účinnost našich investic do rozvoje demokratické společnosti v ukrajinském státě,“ řekl Gerdt v rozhovoru pro Sputnik.

Podle jeho slov vzbuzuje údiv fakt, že demokratická, tolerantní a lidumilná západní veřejnost dosud mlčí ohledně vodní blokády krymského regionu.

„Zapomeneme na politický kontext a představíme si logiku Ukrajiny. Ta říká: je to náš Krym, jsou to naši lidé, milujeme je a chceme je mít zpátky, natolik, že jim vezmeme vodu. Není to lidské,“ řekl poslanec.

Ukrajina dříve zabezpečovala na 85 % potřeb Krymu, co se týče sladké vodě přes Severokrymský kanál z Dněpru.

Avšak po sjednocení Krymu s Ruskem byl přísun vody do Krymské republiky jednostranně plně zrušen. Vodu brali z podzemních zdrojů a vodních nádrží s dešťovou vodou, které se za poslední rok podstatně vyprázdnily kvůli suchu. Kvůli nedostatku vody byl v řadě krymských okresů zaveden zvláštní rozvrh přísunu vody do domácností, zásobování vodou Simferopolu se koná hlavně ze studní a vrtů.

Krym se stal ruským regionem po referendu v březnu 2014, ve kterém se drtivá většina voličů Republiky Krym a Sevastopolu vyslovila pro připojení se k Rusku. Krymská vláda uspořádala referendum po státním převratu na Ukrajině v únoru 2014. Ukrajina ale i nadále považuje Krym za vlastní území, které je dočasně okupované. Ruská vláda nejednou prohlásila, že občané Krymu hlasovali za znovusjednocení s Ruskem demokratickou cestou a v naprostém souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že krymská otázka „byla vyřešena definitivně“.