Ministr připomněl, že hlavy MZV členských států EU mají v pondělí projednat „úměrnou reakci“ na situaci kolem Navalného. Očekávají, že diplomaté požádají Evropskou službu pro zahraniční vztahy (EEAS) o poskytnutí seznamu osob a organizací, pro které se plánuje zákaz vstupu a zatčení aktiv.
Schallenberg poznamenal, že Rakousko je pro sankce, avšak varoval před příliš tvrdou reakcí. Podle jeho názoru má být sankční seznam „gramotný z politického hlediska a spolehlivý z právního“.

Podle mínění rakouského ministra se Brusel nemá vzdát dialogu s Ruskem.

„Vyznačení hranic tam, kde je to potřeba, a dialog tam, kde je to možné,“ vysvětlil svůj postoj Schallenberg.

Hlavní otázkou nadcházející schůzky jsou eventuální sankce proti výstavbě Nord Stream 2. Rakousko a Německo, jejichž energetické společnosti jsou partnery Gazpromu v tomto projektu, jsou proti sankcím vůči plynovodu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předtím prohlásil, že spolupráce mezi Ruskem a EU prakticky přestala existovat. Podle jeho slov jsou sankce proti Moskvě zaváděny již bez cíle, jen proto, aby nenechali ruskou vládu „bez trestu“.

Důvodem pro vyhrocení rozporů byla předpokládaná otrava Navalného a rozsudek vynesený mu ve věci Yves Rocher po návratu do Ruska. Soud mu změnil podmíněný trest na reálný kvůli četným porušením pravidel podmíněného trestu.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyzval k osvobození Navalného. V Moskvě označili toto rozhodnutí ESLP za pokus o zásah do vnitřních záležitostí a nátlak na soud, odvetná prohlášení zazněla ze Státní dumy a MZV. Podle dodatků k Ústavě musí Rusko splnit mezinárodní závazky pouze v případě, že neodporují ruské legislativě.