Vědci dokázali identifikovat genetický materiál nemoci u sedmi lidí, kteří pracovali na slepičím závodě na jihu Ruska, kde byla v prosinci roku 2020 zjištěna ptačí chřipka. Popova informovala, že okamžitě bylo přistoupeno k provedení činností pro minimalizaci rizik.

„Všech sedm lidí, o nichž dnes hovořím, se dnes cítí dobře, klinický průběh u nich byl velmi lehký,“ dodala Popova.

Ředitelka Rospotrebnadzoru také uvedla, že virus se zatím nemůže předávat z člověka na člověka. K tomu prý může dojít později až na základě jeho dalších mutací.

Popova přitom zmínila, že objev ruských vědců dává lidstvu možnost připravit se k tomu, kdy virus zmutuje a bude možné, aby se předával z člověka na člověka – vypracovat testovací systémy a vytvořit vakcínu.

Vytvoření léku

Ředitel centra Vektor Rinat Maksjutov v přímém přenosu ruské televize prohlásil, že již nyní je možné přistoupit k vytvoření vakcíny.

„Tak rychlé rozšifrování výskytu vysoce patogenní chřipky ptáků umožňuje už nyní přistoupit k vývoji testovacích systémů, které umožní operativně odhalovat případy nemoci u lidí a rozhodovat o začátku léčení. A také začít pracovat na vytvoření vhodného vakcinačního kmene,“ prohlásil.

Krok od pandemie

Podle slov lékaře a televizního moderátora Alexandra Mjasnikova se lidstvo nyní nachází krok od první pandemie. Připomněl, že ptačí chřipka H5N1 se předávala mezi lidmi řídce, ale měla „hrozivou úmrtnost“. Podle informací Světové zdravotnické organizace se jí od roku 2003 nakazilo 860 lidí, ale její smrtnost činila 53 % z celkové počtu nakažených.

„Nesmíme polevit. Infekce vycházejí na vedoucí pozice ve struktuře nemocí a někdy se stávají instrumentem uzavírání nám známého světa,“ řekl.

Mjasnikov dodal, že může mít u pacientů letální průběh, nebo zasahovat pouze staré lidi či lidi s chronickými nemocemi. Tak to například bylo s H9N2 a H7N9.