Maďarsko v roce 2017 schválilo zákon týkající se financování nevládních organizací. Jeho hlavním cílem jsou organizace financované ze zahraničí. Neziskovky, jejichž roční příspěvek přesáhne 7,2 milionu forintů (520 tisíc korun), se musejí povinně registrovat a zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích.

Média spekulovala o tom, že zákon je šitý na míru proti miliardáři Georgu Sorosovi, jehož organizace údajně přispívají k vládě demokracie a lidských práv ve světě.

Evropský soudní dvůr v průběhu roku 2020 rozhodl, že maďarský zákon odporuje unijní legislativě. Podle jeho rozhodnutí se má jednat o zákon porušující pravidla Evropské unie směřované pro zajištění volného pohybu kapitálu.

Evropská komise nyní poslala předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi formální dopis s tím, že země má dva měsíce na změnu zákona. Pokud Maďarsko do dvou měsíců neučiní kroky k nápravě, mohla by komise požádat Evropský soudní dvůr o uložení sankcí.

„Evropský soud promluvil jasně – omezení uvalená maďarskou vládou na financování neziskových organizací nejsou ve shodě s evropským právem. Budeme podnikat rozhodné kroky, abychom zajistili vynucení tohoto rozsudku. Organizace občanské společnosti jsou klíčovou součástí našich demokracií. Musíme je podporovat, a ne s nimi bojovat,“ uvedla česká eurokomisařka na svém Twitteru.

​Maďarsko

Maďarsko se na evropské scéně vyděluje nejen svým bojem proti politickým vlivovým organizacím. I po vypuknutí epidemie koronaviru jde svojí vlastní cestou. Země jako jediná z celé EU očkuje své pacienty ruskou vakcínou Sputnik V, která zatím nebyla schválena ze strany úřadů unie, ačkoli po ní ve světě „sáhlo“ již několik desítek zemí.  

O nákupu ruské vakcíny Sputnik V se spekulovalo i v Česku a na Slovensku. Obě země nakonec od plánů nakoupit ruský preparát ustoupily a čekají na její schválení Evropskou lékovou agenturou.