Nettavisen píše, že v důsledku toho před Norskem vyvstalo dilema: nechce zvýšit i beztak dost velké napětí v regionu, je avšak těžké odmítnout USA, za alianci s Američany je třeba platit.

Minulý týden proběhl mimořádný vzlet dvou norských letounů F-16 z letiště Budö, protože v blízkosti hranic vzdušného prostoru Norska proletěly dva ruské bombardéry schopné nést jaderné bojové hlavice za doprovodu stíhaček. Ruské bombardéry typu Tu-160 prováděly dvanáctihodinovou hlídku v mezinárodním vzdušném prostoru nad Ruskem, Barentsovým mořem, Norským mořem a Grónským mořem. Nettavisen píše, že letos to byl první důvod pro rychlé reagování norských stíhaček v souvislosti s aktivitami Ruska.

Někteří experti mají za to, že ruská letecká operace byla zahájena po vyhlášení USA o vyslání na krátkou dobu čtyř strategických bombardérů B-1B Lancer na Aurlandské letiště v Trøndelagu. Poprvé v dějinách se americké bombardéry dostanou na norské území. Vědecký pracovník Ústavu vojenských studií při Kodaňské univerzitě Christian Christensen se domnívá, že jak aktivity Ruska, tak záměry USA, svědčí o tom, že strany posilují vojenské aktivity v arktickém regionu.

„Hlídkové Tu-160 jsou samozřejmě zčásti reakcí na aktivity USA, zatímco americké bombardéry jsou reakcí USA na stále intenzivnější vojenskou činnost Ruska v regionu,“ řekl Christensen.

Expert má za to, že se v důsledku toho Norsko ocitlo na pokraji dilema. Na jednu stranu chce jeho země ukázat Rusku, že má pevnou alianci s USA. Ale na druhou stranu nikdo nechce zbytečně vyhrotit i beztak napjatou situaci.

„USA je ale těžké odmítnout. Za alianci s Američany je třeba platit. Tohle dilema má tedy před sebou náš malý stát mezi dvěma supervelmocemi,“ řekl na závěr expert.