Hlavním požadavkem prezidenta je nastolení míru a pořádku v zemi, absence protestů a vyjádření vlastního názoru v rámci zákona.

„To je hlavní podmínka. Druhá podmínka: pokud se ukáže, že se k moci dostanou špatní lidé s jinými názory, pak druhý bod, který si zapíšeme, že vám, příznivcům současného prezidenta, nespadne ani jeden vlas,“ uvedl Lukašenko.

Jak dále zdůraznil, „vytvořil tuto zemi tak, jak mohl“ a nevzdal by se jí „jen tak zbůhdarma“ bez ohledu na to, zda bude u moci či ne. Kromě toho zdůraznil, že má nyní „nečekaně mnoho příznivců“ a nejsou to jen ozbrojenci.

Zároveň slíbil, že návrh nové ústavy bude připraven již v tomto roce a na začátku roku 2022 bude dokument předložen k celostátnímu referendu.

„Připravíme ústavu, její již třetí variantu (návrh změn v ústavě, pozn. red.). Během tohoto roku bude návrh hotov a během jednoho roku bude pak projednán veřejně. A na začátku příštího roku si myslím, že ho předáme na projednání, celonárodní hlasování, na referendum,“ sdělil.

Zároveň odmítl obvinění, že by nechtěl měnit ústavu a připomněl, že dva předchozí návrhy nového základního zákona země mu prostě nevyhovovaly. Zdůraznil, že prezidentské pravomoci budou radikálně přerozděleny.

„S výhledem do budoucnosti promluvím o přerozdělení pravomocí. Abychom je mohli přerozdělit, už jsme na tom začali pracovat: prezident – vláda, prezident – parlament, gubernátoři, místní úřady, celý plán již leží na prezidentském stolu. Po Všeběloruském lidovém shromáždění na tom budeme intenzivněji pracovat. Přerozdělíme pravomoci. Jen bych chtěl požádat vás a obyvatele, abyste pochopili, že přerozdělení pravomocí na jiné osoby znamená, že budou rozhodnutí nejen činit, ale i za ně nést odpovědnost,“ uvedl.

Běloruské volby a protesty

Po běloruských prezidentských volbách, které se konaly 9. srpna minulého roku, již pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko. Podle údajů Ústřední volební komise získal 80 procent voličských hlasů. Poté se v zemi začaly konat masové protesty opozice, která se domnívá, že ve volbách zvítězila lídryně běloruské opozice Světlana Tichanovská. Po volbách uvalila Evropská unie, Velká Británie, USA a Kanada na řadu běloruských úředníků a podniků sankce.

Na základě iniciativ Tichanovské byla v Bělorusku vytvořena Koordinační rada, která byla vytvořena pro hladké předání moci. Tichanovská a členové předsednictva Koordinační rady jsou v zemi figuranty několika trestních oznámení. Například čelí obvinění z vytvoření extremistického hnutí za účelem zmocnění se státní moci. Řada opozičních politiků i samotná Tichanovská pokračují ve své činnosti ze zahraničí.

Běloruské orgány opakovaně uvedly, že protesty v zemi jsou koordinovány ze zahraničí. Lukašenko obvinil Západ z přímého zasahování do situace v republice, poznamenal, že nepokoje jsou řízeny Spojenými státy a Evropané jim „podlézají“. Ze zemí, ze kterých jsou protestní akce koordinovány, jmenoval Lukašenko Polsko, Českou republiku, Litvu a Ukrajinu.