Výzkumníci kosti vykopali společně se Slovany spojovanou pražskou keramikou. Vědci považovali znaky na kostech za učební pomůcku. Dokazují to některé chyby v nápisu.

„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, prozkoumal mezinárodní tým vědců a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v České republice, ale v celé Evropě,“ upřesnil informace o nálezu vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček.

Robert Nedoma, odborník na starogermánské jazyky z Vídeňské univerzity, určil vyryté znaky jako runy staršího futharku. Jedná se o písmo, které používali germánsky mluvící lidi ve střední Evropě v období od 2. do 7. století našeho letopočtu. Dnes je mezi evropskými vědci známo jenom 17 nálezů kompletních nebo částečně dochovaných řad staršího futharku.

Dosud byla za nejstarší slovanské písmo považována hlaholice, kterou z Byzance na Moravu přinesl Cyril a Metoděj v 9. století našeho letopočtu.

Díky objevu archeologů Masarykovy univerzity se podařilo zjistit, že Slované ještě před hlaholicí byli obeznámeni s runami, které mohli používat například k počtům nebo věštění. Další věc, kterou pomohl nález zpochybnit, je vyhraněná kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy.

„To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř tři sta milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ uvedl Macháček.

Kosti byly analyzovány prostřednictvím genetické a radiokarbonové metody. Odhadované stáří dokladu potvrdila i traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

„Z těchto analýz vyplývá, že kost pochází s tura domácího, který žil okolo roku šest set našeho letopočtu,“ sdělila Zuzana Hofmanová, která je jednou z členů týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku.

Starogermánské runy jsou známé díky germánské mytologii. Dnes se s nimi můžete setkat především ve fantasy knihách a filmech, jakým je například Pán prstenů, nebo z různých počítačových her.