Na otázku o tom, proč prezident Biden doposud nekomunikoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, Jen Psakiová zdůraznila, že Joe Biden se ujal své funkce před necelýma dvěma týdny a zatím nestihl zavolat každému prezidentovi. Tisková mluvčí Bílého domu vyjádřila přesvědčení, že v nejbližších týdnech americký prezident bude častěji kontaktovat své partnery.
Psakiová dodala, že Biden intenzivně projednává témata spojená s Čínou se svými spojenci a partnery. Novináři se zmínili, že americký lídr již telefonoval Vladimiru Putinovi, který „není spojencem USA“.
„Spojencem rozhodně není. Ten telefonát byl odůvodněn tím, že se blížilo vypršení platnosti smlouvy START III a během samotného rozhovoru Biden dal jasně najevo, že on a jeho administrace jsou do značné míry znepokojení zprávami o posledních krocích ruské vlády. Jinak veškeré další telefonáty probíhaly s našimi partnery a spojenci v Asii a Evropě,” vysvětlila Psakiová.
Telefonický hovor mezi Bidenem a Putinem proběhl 26. ledna. Americký prezident zatím nevolal prezidentovi Číny Si Ťin-pchingovi, podle jeho slov k tomu není žádný konkrétní důvod, prostě zatím neměl příležitost.
Nabytí platnosti dohody o prodloužení smlouvy START III
Dohoda o prodloužení smlouvy START III nabyla platnosti 3. února. Rusko a USA si k této příležitosti vyměnily nóty.
„Třetího února se na ruském ministerstvu zahraničí konala výměna nót s Velvyslanectvím USA ohledně dokončení procedur nezbytných pro začátek platnosti dohody o prodloužení platnosti START III z 8. dubna roku 2010. Tato dohoda vstoupila tento den v platnost,“ stojí ve zprávě Ministerstva zahraničí RF.
Na ministerstvu zmínili, že „dohoda bude platná v tom formátu, jak byla podepsána, bez jakýchkoli změn, doplňků, do 5. února roku 2026“.
„Klíčový význam pro dosažení této dohody měl telefonní rozhovor prezidenta Ruska Vladimira Putina s prezidentem USA Josephem Bidenem z 26. ledna,“ zdůraznili na ministerstvu.
START III
Dohoda START III mezi Ruskem a USA začala platit 5. února roku 2011. Dohoda předepisuje, že každá ze stran bude snižovat počet svých jaderných arzenálů takovým způsobem, že po sedmi letech a dále celkové množství zbraní nebude převyšovat 700 mezikontinentálních balistických raket, balistických raket na ponorkách a těžkých bombardérech a také 1550 bojových hlavic a 800 odpalových ramp.
