Nad Valdštejnským palácem v Praze dnes například zavlála běloruská bílo-červeno-bílá vlajka, která se považuje za symbol tamní opozice. Běloruská trikolóra bude nad sídlem Senátu viset do úterý.

„Těžko si to u nás dnes zejména mladí umí představit, ale my starší si ještě pamatujeme dobu, kdy jsme svobodně nerozhodovali například o tom, kdy a na jaký film půjdeme do kina nebo které noviny budeme odebírat. Při svém spíše pasivním odporu jsme přitom s nadějí vzhlíželi k projevům podpory a solidarity ze Západu,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Na výzvu šéfky běloruské opozice reagovala také česká eurokomisařka Věra Jourová, která se ke Dni solidarity s Běloruskem ochotně přidala a vyjádřila zemi podporu na svém Twitteru.

„Jako miliony Evropanů jsem vyrůstala za železnou oponou. I když může být boj za demokracii zdlouhavý a náročný, historie nám připomíná, že vždy nevyhnutelně končí úspěchem. Jsem hrdá vyjádřit svou podporu Bělorusku,“ napsala Jourová.

I ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček je naplněn nadějí, že směr, kterým se Bělorusko dnes po volbách vydává, konečně přivede obyvatele k tomu, že se jim podaří prosadit v zemi demokratické principy.

„Už 6 měsíců lidé v Bělorusku usilují o to, aby bylo naplněno jejich základní právo na svobodné volby. Připojuji se dnes ke Dni solidarity s Běloruskem, který vyhlásila opoziční lídryně Tichanovská. Boj za svobodu bude mít vždycky moji podporu, “ prohlásil Petříček.

Ke dnešnímu dni Solidarity s Běloruskem se docela podrobně vyjádřil také slovenský ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivan Korčok.

„Během šesti měsíců dennodenně vycházeli Bělorusové do ulic, aby veřejně vyjádřili svůj protest, protože jim jejich vlastní stát upřel jedno ze základních práv – svobodně si zvolit svého prezidenta, a to, v jaké zemi chtějí žít,“ uvedl Korčok s tím, že běloruský režim na to odpověděl hrubým násilím, ponižováním a porušováním základních lidských práv a svobod.

Ministr dále připomíná, že zásahy vůči klidně protestujícím občanům překračují všechny hranice, režim stíhá nevinné lidí a mnoho z nich dosud pronásleduje.

„Rozšiřuje se seznam politických vězňů, stovky novinářů ztratily práci, nemálo Bělorusů bylo nuceno opustit rodnou zemi,“ zdůraznil a dodal, že běloruský národ si za naplnění své přirozené touhy po svobodném životě ve společnosti zaslouží obdiv a úctu.

„Proto bych v tento den chtěl vyjádřit naši solidaritu s Běloruskem a jeho národem, podpořit nezávislou a suverénní Běloruskou republiku a opět vyzvat k inkluzivnímu vnitropolitickému dialogu a k novým, čestným a spravedlivým prezidentským volbám,“ uzavřel Korčok.

Běloruské volby a protesty

V běloruských prezidentských volbách, které se konaly 9. srpna minulého roku, již pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko. Podle údajů Ústřední volební komise získal 80 procent voličských hlasů. Poté se v zemi začaly konat masové protesty opozice, která se domnívá, že ve volbách zvítězila šéfka běloruské opozice Světlana Tichanovská. Po volbách uvalila Evropská unie, Velká Británie, USA a Kanada na řadu běloruských úředníků a podniků sankce.

Na základě iniciativ Tichanovské byla v Bělorusku vytvořena Koordinační rada, která byla vytvořena pro hladké předání moci. Tichanovská a členové předsednictva Koordinační rady jsou v zemi figuranty několika trestních oznámení. Například čelí obvinění z vytvoření extremistického hnutí za účelem zmocnění se státní moci. Řada opozičních politiků i samotná Tichanovská pokračují ve své činnosti ze zahraničí.

Běloruské orgány opakovaně uvedly, že protesty v zemi jsou koordinovány ze zahraničí. Lukašenko obvinil Západ z přímého zasahování do situace v republice, poznamenal, že nepokoje jsou řízeny Spojenými státy a Evropané jim „podlézají“. Ze zemí, ze kterých jsou protestní akce koordinovány, jmenoval Lukašenko Polsko, Českou republiku, Litvu a Ukrajinu.